13 C 19/2022-34 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 7 848,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 848,85 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení. Tvrdila, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny. Zplnomocněnou společností [právnická osoba] k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne 25. 2. 2021 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr z elektrizační soustavy. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 13-15 vyhlášky č. 51/2006 Sb. Dne 13. 11. 2020 byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny pro dlužné částky za dodávky elektřiny. Dne 25. 2. 2021 bylo zjištěno odstranění zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru výrobní [číslo]. Po demontáži krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti nízkého napětí. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem výrobní [číslo] který byl demontován se stavem 6 886 kWh. Stav při přerušení byl 6 792 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je rozdílem těchto stavů. Žalobkyni vznikla škoda představující cenu odebrané elektrické energie ve výši 579,17 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení činily 7 269,68 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny tedy byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 7 848,85 Kč. Žalobkyně vystavila dne 3. 3. 2021 fakturu [číslo] se splatností dne 24. 3. 2021. Žalovaný vyčíslenou částku neuhradil, žalobkyně proto požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od 25. 3. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z obsahu listinných důkazů, a to zejména z protokolu o kontrole odběrného místa, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, má soud za prokázané, že žalovaný odebíral v odběrném místě na adrese [adresa], elektřinu v množství 94 kWh, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni za neoprávněný odběr elektřiny částku 579,17 Kč a na nákladech vynaložených v důsledku neoprávněného odběru částku 7 269,68 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 848,85 Kč fakturou ze dne 3. 3. 2021 se splatností dne 24. 3. 2021. Mezinárodní příslušnost českého soudu je dána dle článku 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. ES/1215/2012, kolizním právem je české právo na základě článku 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. ES/593/2008. Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § [číslo] vyhlášky č. 51/2006 Sb., § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., § 51 vyhlášky č. 458/2000 Sb., § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, v řízení byla zastoupena advokátem, proto jí soud přiznal náhradu za 3 úkony právní služby ve výši 4 500 Kč, 3 rež. paušály po 300 Kč, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve výši 1 134 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. a náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 6 934 Kč.