17 C 183/2022-10 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala stanovení vyživovací povinnosti žalovaného k ní jako k nerozvedené manželce v částce 1 000 Kč měsíčně s tím, že v souvislosti s krizí jejího manželství se žalovaným společně nehospodaří, ona je nezaměstnaná, odkázána pouze na dávky státní sociální podpory. Žalobu podala proto, že to po ní bylo požadováno Úřadem práce České republiky – Krajské pobočky v [obec], Kontaktní pracoviště [obec]. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 3. Soud má prokázáno, že účastníci jsou manželé, avšak 16 let již nevedou společnou domácnost, oba žijí v nových partnerských vztazích, jejich manželství je pouze formální svazek. Z manželství se narodilo 5 nezletilých dětí, z nnezletilé dcery a to nezl. [jméno] [datum narození], nezl. [jméno] [datum narození], nezl. [jméno] [datum narození] a nezl. [jméno] [datum narození] mají sice v rodném listě uvedeného otce žalovaného, avšak jejich biologickým otcem je partner žalobkyně [příjmení] [příjmení], s nímž žije asi 15 let ve společné domácnosti, a společně vychovávají nezletilé děti. Žalovaný přispívá na nezl. [jméno] výživným ve výši 150 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně tvoří dávky státní sociální podpory, její partner je bez příjmu. Příjem žalovaného je tvořen náhodnou brigádnickou činností, kdy podle práce si vydělá kolem 5 000 Kč měsíčně, avšak některé měsíce práci nemá a je tak bez příjmu. 4. Věc soud právně posoudil ve smyslu ustanovení § 697 zák. č. 89/2012 Sb., dle kterého mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně navázala mimomanželský partnerský vztah, ze kterého se narodily již 4 nezletilé dcery a soud má tedy tak za to, že uložení povinnosti přispívat na výživu manželky a stejně tak i manžela za situace, kdy není dodržena manželská věrnost, by bylo v rozporu s dobrými mravy. Navíc žalovaný je v současné době zcela bez příjmů. Soud rovněž přihlédl k okolnostem, které žalobkyni k podání žaloby vedly, tj. požadavek Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v [obec], Kontaktní pracoviště [obec]. 6. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení nežádal.