19 C 179/2022-50 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 430 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v období od 11. 1. 2020 do 7. 5. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. Opatrovník žalovaného k žalobě uvedl, že s ní nesouhlasí, neboť žalovaný je nesvéprávný, nemá ani řidičské oprávnění a vozidlo provozoval jeho otec [jméno] [příjmení], který zemřel. Kde se v současné době vozidlo nachází, neví, neboť ho k dispozici nemá. Žalobkyně, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Škoda Felicia, osobní automobil nad 1000 cm3 do 1350 cm3, [registrační značka] bylo v období od 17. 8. 2015 dosud registrováno na žalovaného. V období od 11. 1. 2020 do 7. 5. 2020 (118 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 9. 7. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 430 Kč představující součet zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 4 130 Kč (118 dní nároku na příspěvek x 35 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč. Výzva byla dne 9. 7. 2020 doručována přímo žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu, přičemž zásilka nebyla adresátem převzata. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně ho o zaplacení dne 14. 10. 2020 a 26. 11. 2020 upomínala. Rozsudky zdejšího soudu ze dne 25. 1. 2013, č. j. [číslo jednací], ze dne 26. 11. 2015, č. j. [číslo jednací], ze dne 17. 10. 2018, č. j. [číslo jednací] a ze dne 13. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti naposledy tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, kdy je oprávněn disponovat částkou 500 Kč týdně. Opatrovníkem žalovaného byl již rozhodnutím z roku 2018 jmenován [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žalovaný byl v období od 11. 1. 2020 do 7. 5. 2020 vlastníkem vozidla s [registrační značka] a k tomuto neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výzva k úhradě příspěvku ze dne 9. 7. 2020 byla téhož dne odeslána žalovanému. Žalovaný byl však již od roku 2013 zbaven způsobilosti k právním úkonům, resp. omezen ve svéprávnosti, naposledy rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 13. 5. 2021, č. j. [číslo jednací]. Za této situace nelze než konstatovat, že žalobkyně řádně neodeslala výzvu k úhradě příspěvku opatrovníkovi žalovaného, tedy ke dni rozhodnutí je nepochybné, že nezaslala výzvu k úhradě příspěvku do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti žalovaného zaplatit příspěvek a její nárok na příspěvek tak zanikl. Protože je nárok žalobkyně prekludován, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovanému, který byl ve sporu plně úspěšný, žádné náklady nevznikly. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek ze žaloby rozhodl soud v souladu s položkou 2 bod 2., položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.