19 C 299/2021-13 — Okresní soud v Teplicích

Manželka se svou žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2021 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství manželů je hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nevidí naději na obnovení společného soužití. Z manželství se narodil dne [datum] dnes již zletilý syn [jméno] a dne [datum] nezletilá dcera [jméno]. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Z oddacího listu a z výslechu účastníků soud zjistil, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Manželství uzavřeli po 8 leté známosti z důvodu oboustranné citové náklonnosti. Z pohledu manželky začaly problémy v manželství cca před 4 lety. V té době se manžel ze společné domácnosti na krátko odstěhoval, protože řešili problémy v oblasti intimního soužití a rovněž finance. Ačkoliv se manžel do společné domácnosti následně vrátil, nedokázali společné problémy vyřešit, proto se manžel odstěhoval definitivně. Oba začali vést svůj vlastní život. Z pohledu manžela bylo manželství spokojené asi do roku 2010, kdy došlo k nevěře manželky. To se promítlo do všech oblastí manželského soužití, neboť byla narušena jeho důvěra. Manželé spolu nebyli schopni komunikovat a manželské problémy řešit. Proto se manžel v listopadu 2018 definitivně odstěhoval ze společné domácnosti. Od tohoto okamžiku tedy spolu manželé nežijí a nevedou společnou domácnost. O zachování manželství nemají zájem. Z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. 3. 2022, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že pro dobu po rozvodu manželství účastníků soud rozhodl, že nezletilá dcera bude svěřena do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Podle ust. § 757 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, a jsou-li současně předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, stejně tak nebyla soudem schválena jejich dohoda ohledně péče a výživy nezletilé dcery, soud tedy v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci netvoří manželské či rodinné společenství, když spolu jako manželé od listopadu 2018 nežijí a rovněž společně nehospodaří. Jejich manželství je rozvráceno a manželé vylučují obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v nesouladu manželů v intimní oblasti jejich života, v nedostatečné komunikaci manželů, v jejich neschopnosti řešit problémy vznikající v manželství, což ve svém důsledku vedlo ke ztrátě důvěry a k jejich citovému odcizení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.