19 C 302/2022-77 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 13. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 15 519 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v období od 4. 9. 2018 do 23. 1. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla, jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v období od 6. 1. 2018 do 27. 3. 2018 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v období od 15. 11. 2021 do 14. 2. 2022 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že pokud jde o vozidla Renault Clio a Volkswagen Passat Variant tak tyto již neexistují, byly sešrotované, což může soudu doložit. Pokud jde o vozidlo Škoda Octavia, toto nikdy nevlastnil. 3. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Volkswagen Passat Variant, osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka] bylo v období od 28. 8. 2018 dosud registrováno na žalovaného. V období od 4. 9. 2018 do 23. 1. 2019 (142 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 14. 3. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 9 530 Kč představující součet zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 9 230 Kč (142 dní nároku na příspěvek x 65 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, přičemž tuto výzvu mu dle potvrzení České pošty, s. p. odeslala téhož dne. Žalovaný na základě předmětné výzvy uhradil pouze částku 4 200 Kč, proto ho žalobkyně o zaplacení dne 17. 5. 2019 upomínala. Podle soupisu vozidel doloženého žalovaným mělo být vozidlo vyřazeno z provozu. 5. Vozidlo Škoda Octavia Combi, osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka] bylo dne 13. 10. 2012 [právnická osoba], s. r. o. prodáno panu [jméno] [příjmení], přičemž o této skutečnosti byla vyrozuměna žalobkyně dne 25. 10. 2018. Následně bylo vozidlo dne 13. 10. 2012 prodáno [jméno] [příjmení]. Na [jméno] [příjmení] bylo vozidlo registrováno od 9. 11. 2012 do 28. 3. 2018 Kupní smlouvou ze dne 23. 11. 2017 bylo vozidlo prodáno [jméno] [příjmení] žalovanému, přičemž o této skutečnosti byla vyrozuměna [právnická osoba] dne 15. 1. 2018. V období od 6. 1. 2018 do 27. 3. 2018 (81 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 29. 4. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 565 Kč představující součet zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 265 Kč (81 dní nároku na příspěvek x 65 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, přičemž tuto výzvu mu dle podacího archu odeslala téhož dne. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto ho žalobkyně o zaplacení dne 4. 8. 2021 upomínala. 6. Vozidlo Renault Clio, osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka] bylo v období od 18. 2. 2020 dosud registrováno na žalovaného. V období od 15. 11. 2021 do 14. 2. 2022 (92 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 7. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 624 Kč představující součet zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 4 324 Kč (92 dní nároku na příspěvek x 47 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, přičemž tuto výzvu mu dle potvrzení České pošty, s. p. doručila dne 9. 3. 2022. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto ho žalobkyně o zaplacení dne 8. 6. 2022 upomínala. Podle soupisu vozidel doloženého žalovaným vozidlo zaniklo. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je, pokud jde o vozidlo s [registrační značka] a s [registrační značka], důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem předmětných vozidel. K těmto vozidlům neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný přes poučení soudu neprokázal, že by vozidla již neexistovala, resp., že by vozidlo Volkswagen Passat Variant bylo prodáno, jak při jednání žalovaný uvedl. Žalovaný soudu doložil soupis vozidel, ve kterém jsou uvedeny [registrační značka], tovární značky vozidel a statut vozidel, přičemž všechna tato vozidla má provozovat žalovaný. Z této tabulky však nelze zjistit, kdo jí pořídil (nebyla vydána či verifikována žádnou státní autoritou) a nelze žádným způsobem ověřit pravost v ní uvedených údajů, když takovouto tabulku může kdokoliv sám vytvořit na počítači. Žalovaný tak neunesl břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že v rozhodných obdobích již nebyl vlastníkem či provozovatelem těchto vozidel. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 9 954 Kč představující součet příspěvků a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Pokud jde o vozidlo [registrační značka], které nemělo být v období od 6. 1. 2018 do 27. 3. 2018 pojištěno a mělo být ve vlastnictví žalovaného, je třeba konstatovat, že výzva k úhradě příspěvku nepojištěných za toto období byla dle podacího archu odeslána žalovanému až dne 29. 4. 2021. Žalobkyně doložila soudu kupní smlouvu ze dne 23. 11. 2017, na základě které měl žalovaný předmětné vozidlo koupit od [jméno] [příjmení]. Přes poučení soudu však neprokázala, kdy se o této skutečnosti dozvěděla tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za této situace nelze než konstatovat, že žalobkyně žalovanému nezaslala výzvu k úhradě příspěvku do jednoho roku ode dne vzniku jeho povinnosti zaplatit příspěvek, došlo k prekluzi nároku, a tedy její nárok na příspěvek v tomto rozsahu zanikl. 9. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně. Celkové náklady oprávněné by odpovídaly částce 10 358 Kč a sestávaly by ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., za dva v řízení učiněné úkony, a to účast při jednání dne 20. 12. 2022 a dne 11. 5. 2023 v celkové výši 3 480 Kč určené dle § 14b odst. 3, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dva režijní paušály 300 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 20. 12. 2022 (189 km) osobním vozidlem zn. Škoda Octavia, [registrační značka] při kombinované spotřebě 5,3 l na 100 km, ceně motorové nafty 47,10 Kč na 1 l pohonné hmoty a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč za 1 km, v celkové výši 1 360 Kč, náhradu za promeškaný čas za 6 půlhodin ve výši 600 Kč – oba tyto nároky dle žádosti zástupkyně žalobkyně v rozsahu 1/3, tedy cestovné ve výši 453 Kč a náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 11. 5. 2023 (189 km) osobním vozidlem zn. Kia Ceed, [registrační značka] při kombinované spotřebě 4,6 l na 100 km, ceně motorové nafty 44,10 Kč na 1 l pohonné hmoty a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč za 1 km, v celkové výši 1 366 Kč, náhradu za promeškaný čas za 6 půlhodin ve výši 600 Kč a 21% DPH ve výši 1 659 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žaloba žalobkyně však byla důvodná pouze v rozsahu 64% a z 36% byla nedůvodná. Proto soud přiznal žalobkyni jen poměrnou část nákladů řízení odpovídající 28% celkových nákladů, tedy částku 2 900,24 Kč. 11. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.