11 C 425/2022-67 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce [právnická osoba], se domáhala žalobou ze dne 26. 9. 2022 vůči žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 839,80 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovaného, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13. 8. 2019 a ve znění jejího Dodatku ze dne 31. 3. 2020, na jejímž základě byl poskytnut revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 10. 5. 2023 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky právního předchůdce žalobkyně, ze dne 13. 8. 2019 ve znění jejího Dodatku ze dne 31. 3. 2020, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnula úvěr do výše limitu 20 000 Kč se sjednaným úrokem z úvěru ve výši 16,9 % ročně, přičemž úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené výše úvěru, dál se žalovaný zavázal platit poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky za poskytnutí úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu ve výši 1 000 Kč vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se ocitl v prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu, a proto došlo k zesplatnění úvěru k datu 4. 9. 2021. Z výpisu z účtu žalovaného (č. [bankovní účet]) vyplývá, že ke dni zesplatnění úvěru činila jistina 17 839 Kč, dále úrok z úvěru, který požaduje žalobkyně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ve výši reposazby ČNB zvýšené o 8 % bodů, tedy ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny, a to po dni zesplatnění, tedy ode dne 5. 9. 2021 a zákonný úrok z prodlení rovněž po dni zesplatnění, od 5. 9. 2021 ve výši vyplývající z ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný dluh ani z části neuhradil, jak vyplývá také z výpisu účtu žalovaného. Na základě shora uvedeného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, přičemž po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a úroky z prodlení. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1.200 Kč, tedy 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.