11 C 8/2023-50 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 11. 2022 se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 598 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný, jenž je provozovatel motorového vozidla [registrační značka], neměl od 6. 11. 2020 do 28. 3. 2021 uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se k věci nevyjádřil, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu písemnosti soudu byly doručeny uložením na poště dne 13. 3. 2023. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalovaný dle předložené kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2020 je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, přičemž neměl ode dne 6. 11. 2020 do 28. 3. 2021 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku je vypočtena jako součin počtu dní, kdy nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti předmětného vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla, která činí 86 Kč. Takto činí dlužná částka příspěvku 12 298 Kč (143 dní x 86 Kč) s tím, že úhrada spojená s uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč Celkem dlužná částka proto činí 12 598 Kč, přičemž tuto částku žalovaný neuhradil ani na základě výzvy, která mu byla zaslána a rovněž ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 30. 9. 2022. Splatnost příspěvku nastala uplynutím 30 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku, tj. dnem 5. 4. 2022, a proto žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dluhu dnem 6. 4. 2022. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dle § 4 odst. 4 citovaného zákona, dle kterého osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 1 000 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tedy 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 452 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.