19 C 114/2023-19 — Okresní soud v Teplicích

Manžel se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že mezi účastníky došlo k citovému odcizení a již spolu nedokáží dále žít jako manželé. Více jak 6 měsíců spolu jako manželé nežijí a společně nehospodaří. Považuje manželství za rozvrácené a nevidí naději na obnovení společného soužití. Manželé se na rozvodu manželství dohodli. Manželka se k žalobě o rozvod manželství účastníků připojila. Z oddacího listu a z výslechu účastníků soud zjistil, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Krupka. Manželství bylo spokojené asi 10 let, pak mezi manžely vznikaly běžné neshody. Přestali si rozumět, což vyústilo v nevěru manželky. Manželé se domluvili na tom, že jejich manželství již nelze zachovat, proto i manžel navázal nový partnerský vztah. Účastníci spolu od roku 2016 jako manželé nežijí a nevedou společnou domácnost. O zachování manželství nemají zájem. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Podle ust. § 757 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, a jsou-li současně předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci netvoří manželské či rodinné společenství, když spolu jako manželé od roku 2016 nežijí a rovněž společně nehospodaří. Jejich manželství je rozvráceno a manželé vylučují obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v odlišném pohledu účastníků na společný život, což ve svém důsledku vedlo k jejich citovému odcizení a k navázání mimomanželských vztahů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.