21 C 107/2023-60 — Okresní soud v Teplicích

Manžel se návrhem doručeným soudu dne 23. 3. 2023 domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a neplní již svou funkci. Manželka si během doby, kdy byl manžel ve výkonu trestu odnětí svobody našla jiného partnera a ani po jeho propuštění si manželé nerozuměli, takže i manžela si nakonec našel jinou partnerku. Obnovení manželství již možné není. Poslední společné bydliště manželů bylo v [obec]. Z manželství se nerodily tři nezletilé děti, o úpravě poměrů k nim pro dobu po rozvodu manželství bylo dne 1. 9. 2022 rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací]. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 5. 6. 2004 před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [obec] ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo]. Z manželství se narodily tři nezletilé děti – [jméno]. [jméno] a [jméno], přičemž rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] ze dne 2. 9. 2022, který nabyl právní moci dne 5. 10. 2022, byla schválena dohoda manželů jako rodičů nezletilých dětí o úpravě péče a výživy k nezletilým dětem pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že neshody s manželkou v podstatě neměli, ale v době, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody si manželka našla někoho jiného. Vztah pokračoval i poté, kdy byl propuštěn na svobodu a s manželkou se dohodli, že jejich vztah nemá cenu a on si tedy také našel jinou partnerku. Společné i partnerské soužití zrušili okamžikem jeho nástupu do výkonu trestu v únoru 2020 a po poruštění už společné soužití neobnovili. Obnovení manželského soužití manžel vyloučil. Manželka ve své účastnické výpovědi potvrdila, že vážné neshody s manželem neměli, ale v době, kdy byl manžel ve výkonu trestu odnětí svobody navázala ona vztah s jiným mužem. Po propuštění manžela z výkonu trestu už soužití neobnovili, ona již v té době bydlela jinde a manžel se nastěhoval k matce. Rovněž manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může soud na návrh některého z manželů manželství rozvést, jestliže je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli písemnou dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy nemohl přes souhlasné prohlášení obou manželů o rozvratu manželství postupovat dle ustanovení § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci v současné době netvoří manželské a rodinné společenství, nejméně od února 2020 nežijí jako manželé ani nevedou společnou domácnost. Oba manželé shodně uvedli, že vylučují možnost obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství je dle závěru soudu odcizení manželů způsobené tím, že manžel nastoupil poměrně dlouhou dobu trvající trest odnětí svobody, což vedlo v navázání vztahu manželky s jiným mužem a rozpadu manželství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.