CS · EN DE FR brzy

17 C 255/2024-32 — Okresní soud v Teplicích

ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2024:17.C.255.2024.1
Datum: 2024-10-22
Předmět: o zaplacení 11 641 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/96 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb."]
["neplatnost právního jednání""smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 11 641 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., § 115a (99/1963 Sb.), § 137 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu shora uvedenou částku včetně příslušenství, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi stranami. Na základě této smlouvy žalobce poskytl téhož dne žalovanému bezhotovostním převodem na jeho osobní účet č. , č. účtu, finanční obnos ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci tento úvěr se sjednaným smluvní úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 21. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a to přes opakované upomínky, žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Vedle jistiny dluhu , částka, se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, nejpozději splatných dne , datum, a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , potvrzení o okamžité příchozí platbě , částka, ze dne , datum, , sdělení společnosti , právnická osoba, ., že žalovaný byl majitelem účtu č. , č. účtu, v měsíci září 2022, na který dne , datum, byla připsána platba , částka, – odesílatel „, Jméno zainteresované společnosti 0/0, “, oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s dokladem o odeslání).5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že žalobce v postavení věřitele žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které žalovaný ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří peněžní prostředky, které mu věřitel poskytl, tedy částku , částka, . Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.7. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. V daném případě měl žalobce úspěch ve výši 60,13 %, jeho neúspěch ve výši 39,87 % byl současně úspěchem žalovaného. Rozdíl mezi 60,13 % a 39,87 % představuje 20,26 % nákladů řízení, na které má žalobce právo. Jeho celkové náklady řízení činily , částka, a spočívaly v uhrazeném soudním poplatku ve výši , částka, a nákladech právního zastoupení advokátem , částka, včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši , částka, (za 3 úkony právní služby po , částka, ), 3 režijní paušály ve výši , částka, + 21 % DPH přiznaná dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud tak žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , tedy zmíněných 20,26 % z částky , částka, .9. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.