20 C 112/2024-9 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala proti svému synovi zrušení vyměřeného výživného dle rozsudku zdejšího soudu ve sp. zn. , spisová značka, z , datum, , dle kterého má hradit , částka, měsíčně, když její ekonomické poměry se po úmrtí jejího druha , jméno FO, v únoru 2024 dramaticky zhoršily a se svým invalidním důchodem pro III. stupeň invalidity není schopna vycházet.Soud nařídil jednání, předvolal žalovaného a vyzval Úřad práce k vyjádření ohledně vyživovací povinnosti, současně jej informoval o možnosti vstoupit do řízení, když v tuto chvíli je jako účastník řízení označen pouze syn žalobkyně. Úřad práce potvrdil, že žalovanému je vyplácena dávka pěstounské péče , částka, měsíčně, nadále trvá povinnost žalobkyně hradit Úřadu práce ČR soudem vyměřené výživné, se zrušením nesouhlasí. Úkon ke vstupu do řízení učiněn nebyl.Podle § 961 odst. 2 občanského zákoníku platí, že náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.Soud provedl dokazování jen v nezbytném rozsahu k posouzení, zda je žalovaný pasivně legitimován. Ze spisu zdejšího opatrovnického soudu sp. zn. , spisová značka, vyplynulo následující: Rozsudkem ze dne , datum, (č. l. 44) byl žalovaný svěřen do péče třetí osoby a žalobkyni bylo vyměřeno výživné k rukám této třetí osoby. Rozsudkem ze dne , datum, (č. l. 106) byl žalovaný svěřen do pěstounské péče této třetí osoby. Rozsudkem ze dne , datum, (č. l. 138) byl zamítnut návrh Úřadu práce v Teplicích na vyměření výživného matce, jejíž ekonomické poměry to dle odůvodnění rozsudku neumožňovaly. Shodně soud rozhodl i dne , datum, (č. l. 176). Rozsudkem ze dne , datum, na č. l. 269 s právní mocí dnem , datum, pak byla žalobkyni k návrhu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v , adresa, – kontaktního pracoviště , adresa, , IČO , IČO, , vyměřena povinnost hradit navrhovateli měsíčně výživné , částka, na výživném za žalovaného. Provádění jiných důkazů bylo procesně neúčelné, na rozhodnutí soudu by neměl žádný další důkaz vliv.Po právní stránce soud uplatněný nárok hodnotí jako uplatněný vůči osobě, která není nositelem nároku na výživné, vyměřené posledně odkazovaným rozsudkem opatrovnického soudu. Nárok s odkazem na shora citované ustanovení § 961 odst. 2 občanského zákoníku přešel na organizační složku státu, ta uplatnila nárok vůči žalobkyni a opatrovnický soud žalobkyni uložil výživné takové organizační složce platit. Nárok žalovaného na dávku pěstounské péče s povinností žalobkyně přímo nesouvisí (byť je samozřejmě jednou z podmínek pro následné vyměření výživného na dítě v pěstounské péči rodiči). Výživné, vyměřené žalobkyni, je tak v dané situaci spíše regresním nárokem státu na kompenzaci (byť částečnou až symbolickou) za to, co hradí ve prospěch žalovaného v pěstounské péči. Soudu tak nezbylo, než žalobu zamítnout.O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela neúspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal k její tíži právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení žalovanému. Tomu však dle obsahu spisu v řízení žádné takové náklady nevznikly, tomu odpovídá II. výrok shora.Soudnímu poplatku řízení o vyživovací povinnosti mezi rodiči , právnická osoba, nepodléhá, proto jej soud nevybírá.