11 C 163/2025-63 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti Multitude Bank p.l.c., se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dnem , datum, , přičemž žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil.Soud nařídil na den , datum, první jednání ve věci samé. Žalovaný se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu písemnosti soudu byly doručeny jejich vhozením do domovní schránky dne , datum, . Žalobkyně se z jednání omluvila podáním ze dne , datum, bez žádosti o odročení.Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně tvrdí, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným došlo dne , datum, k uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zaváhal vrátit zapůjčené peníze nejpozději do , datum, . Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel úvěruschopnost ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, s tím, že úvěr je poskytován tak aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále tvrdila, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází pro zkoumání platební schopnosti žalovaného, bylo zjištěno z bankovního účtu žalovaného, že úvěr byl žalovanému poskytnut s tím, že žalovaný částku, kterou vyčerpal a to , částka, nevrátil v době splatnosti, tedy do , datum, , proto byl žalovaný upomínán k vrácení dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a dále předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla téhož dne žalovanému zaslána. Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena původním věřitelem smlouvou o post. pohledávek ze dne , datum, s tím, že tento zaslal oznámení o post. pohledávky žalovaného, jak vyplývá z podacího lístku ze dne , datum, .Z přiložené listiny, a to z informací o spotřebitelském úvěru zaslaného žalobkyní vyplývá, že celková výše revolvingového úvěru poskytnutou na základě tvrzené úvěrové smlouvy činila , částka, s roční procentní sazbou nákladů 299,98 % a roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,95 % což odpovídá úroku ve výši , částka, .Předmětná listina označená jako úvěrová Smlouva ze dne , datum, vyplývá absence podpisů účastníků této smlouvy, aniž by byl označen kód či doložen dokument o certifikaci podpisů účastníků. Společně s žalobou nebyly soudu dodány žádné důkazy týkající se řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splácet. Jak shora uvedeno, žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, když z tohoto jednání se omluvila, přičemž nežádala o odročení jednání.Na základě shora uvedených skutkových zjištění vyplývajících z obsahu spisu a z předložených důkazů soud nemá prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyní z a žalovaným vznikl závazek ze smluvního vztahu dle předložené smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť tato smlouva není podepsána účastníky smlouvy, neboť doložené listiny neprokazují žádnou součinnost s žalovaným, neprokazují jeho vůli, tedy akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným, číselný kód u jména žalovaného, nelze z předložených důkazů nijak s žalovaným ztotožnit. Z tohoto důvodu soud považuje předloženou listinu s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalobkyně rovněž tvrdila, že právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitelský úvěr uhradit žalovaným i tato rozhodnou skutečnost nebyla žalobkyní doložena žádnými důkazy, přičemž soud byl připraven žalobkyni poučit a vyzvat při jednání o označení důkazů, aby tuto rozhodnou skutečnost prokázala. Soud proto dospěl k závěru o absolutní neplatnosti tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však dle soudu umožňuje právní posouzení dle § 2991 a násl. o. z. (Bezdůvodné obohacení) z titulu plnění bez právního důvodu, neboť žalovaný je povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žaloba je proto důvodná ohledně částky vyplývající z celkové výše spotřebitelského úvěru poskytnutou na základě tvrzené smlouvy, a to co do částky , částka, , kterou žalovaný vyčerpal dle tohoto ujednání a dále ohledně úroku z prodlení, jejíž výše vyplývá z § 2 vládního nařízení č 351/2013 Sb. tedy 12 % ročně s tím, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dluhu dnem následujícím po zaslání předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky tedy dnem , datum, . Ve zbytku požadovaného nároku, tedy co do zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, byla žaloba zamítnuta.Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že z větší části byla úspěšná žalobkyně, a proto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Celková náhradu nákladů činila , částka, a to za 3 úkony právní služby po , částka, , tj, , částka, dle § 7 bod 5 AT, 3 RP po , částka, , tj. , částka, dle § 13 odst. 4 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH z částky , částka, tj. , částka, a zaplacení soudní poplatek z návrhu ve výši , částka, . S ohledem na vymezený předmět žaloby byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 66 % a žalovaný v rozsahu 34 %, tedy úspěch žalobkyně ve věci činí 32 % (66-34). Z částky celkových nákladů řízení ve výši , částka, , tedy poměrná výše nákladů řízení přiznaná žalobkyni činí , částka, , kterou soud uložil zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobkyně.Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.