20 C 251/2025-13 — Okresní soud v Teplicích

1. Manžel se návrhem ze dne , datum, domáhal rozvodu manželství. V něm uvedl, že od Vánoc roku 2024 žijí každý po svém a nyní jsou jejich představy rozdílné, povahy neslučitelné a odcizili se. Manželka se plánuje odstěhovat, rozvod manželství je kvalifikovaný, manželka se k návrhu připojí. Manželka se při jednání vyjádřila, že s návrhem souhlasí.2. Po skutkové stránce dospěl soud po provedení důkazů k následujícím závěrům. Podle oddacího listu č. l. 4 (a od Štědrého dne roku 2024 roztrženého originálu, který předložila manželka) trvalo manželství účastníků téměř 35 let, oba potvrdili, že společné děti nemají a všechny jejich děti jsou zletilé a ekonomicky soběstačné. Dohodu na vypořádání společného jmění manželé nesjednávali, potvrdili, že jsou již na všem dohodnuti, nemovitosti neměli. Bydlení mají oba vyřešeno přinejmenším dočasně, bydlí v podnájmu.3. Manžel při své účastnické výpovědi uvedl, že soužití v jejich manželství trvalo 35 let, před asi dvěma týdny se manželka odstěhovala. Zůstává bydlet v podnájmu v družstevním bytě dcery manželky. Jeho příjem je starobní důchod ve výši okolo 24 tis. Kč, úspory nemá. K rozvratu podle něj došlo o loňských Vánocích, když manželce nekoupil žádný dárek. Zavrhla ho. Z poslední doby mu chyběla komunikace, intimní život, ale hlubší příčinu určit nedokáže. Je připraven na život bez partnera, má dvě již dospělé děti.4. Manželka při své účastnické výpovědi uvedla, že celé manželství se o vše starala ona, vše musela plánovat, organizovat, manžel nanejvýš udělal, co mu dala za úkol. Na Štědrý den pouze přetekl pohár trpělivosti, sundala prsten, roztrhla oddací list a rozhodla se pro rozvod, což trvá. V předchozí době trpěla i po psychické stránce, teď se jí ulevilo, je připravena žít bez manžela. Její starobní důchod je okolo 21 tis. Kč, rovněž nemá úspory, bydlí v podnájmu, rodina jí vždy pomůže.5. Soud posoudil věc účastníků podle ustanovení § 755 ve spojení s § 3028 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny potřebné skutkové znaky pro rozvod jejich manželství. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále již jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.6. Z dikce ust. § 755 odst. 1 o. z. vyplývá, že kvalifikovanost rozvratu je dána nejenom jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu manželé spolu nežijí. V projednávané věci bylo výpovědí manželů prokázáno, že manželé soužití definitivně ukončili, navzdory zjevně skromným poměrům a těžkostem, které oba mohou očekávat. Platí, že jestliže zákon předpokládá povolení rozvodu tam, kde nelze očekávat obnovení manželského společenství, znamená to potřebu prokázání definitivního ukončení osobního společenství manželů a hospodaření bez naděje na smíření. Rozvrat manželství účastníků je v projednávané věci hluboký, neboť manželství trvalo dostatečně dlouho, aby se manželé stihli vzájemně dobře poznat a jeden druhému se v potřebné míře přizpůsobit, manželům se však nepodařilo překonat dlouhodobě nevyrovnané rozdělení úloh, které manželce nevyhovovalo a zjevně již dosáhla vyčerpání své schopnosti tolerance takového stavu. Manžel si zjevně hloubku problémů nepřipouští, přinejmenším neprojevuje zájem o nápravu.7. Soud nemá nad rámec těchto z dokazování zjevných okolností potřebné informace a ani potřebné odborné znalosti, aby mohl posoudit, zda je zavinění takového stavu více na straně některého z manželů či se na výsledku podíleli rovnocenně a jakou svou vlastností, to však není účelem tohoto řízení (manželům by však taková případná sebereflexe mohla prospět v dalším osobním životě každého z nich – i kdyby jen vůči osobám, na nichž začnou více a více záviset). Z výpovědí obou není zcela zřejmé, zda mají manželé o těchto aspektech více jasno, než hodlali objasňovat před soudem. Zjištění hloubky příčin rozvratu manželství ve smyslu § 756 o. z. formou dokazování před soudem má však své logické meze a nelze jej zaměňovat za psychologickou analýzu. Rozvrat manželství je zde nepochybně hluboký, perspektivou délky takového stavu a odhodlaným řešením otázky samostatného bydlení i trvalý. Pokud se týká nenapravitelnosti rozvratu, soud tento skutkový znak vykládá restriktivním jazykovým výkladem a na nenapravitelnost pohlíží z perspektivy současných poměrů. V aktuální situaci se pak na nenapravitelnost rozvratu manželství účastníků nepochybně usuzovat dá a vztah manželů utrpěl již natolik, že nelze očekávat, že by případná změna v některém jednotlivém ohledu mohla rozvrat jejich manželství sama o sobě odvrátit.8. Současně soud neshledal ani žádnou z okolností, bránících rozvodu manželství dle § 755 odst. 2 tamtéž. Majetkové a osobní poměry obou manželů soud rovněž zjišťoval, avšak žádný významný nepoměr či výrazné existenční ohrožení některého z manželů (rozvodem manželství) nezjistil, resp. oba utrpí zrušením společné domácnosti obdobně. Zjištěný stav tak rozvodu manželství v ničem nebrání. Soud proto manželství rozvedl, jak uvedeno v I. výroku výše.9. O nákladech řízení soud rozhodl II. výrokem rozsudku podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., účastníci se jiného výroku nedomáhali a žádné mimořádné okolnosti soud nezjistil.