21 C 286/2021-219 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 10. 2021 domáhali určení, že každý z nich je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1605/20000 k pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 552 m2, jehož součástí je budova č. p. , podezřelý výraz, , objekt bydlení, nacházejícího se v obci , adresa, , na adrese , adresa, , podezřelý výraz, , adresa, , katastrální území , adresa, , a pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 145 m2, nacházejícího se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , s následujícím odůvodněním. Žalobci se rozhodli koupit na území České republiky nemovitost za účelem investice. Jelikož jsou žalobci cizinci a nikdy předtím nekupovali žádnou nemovitost v České republice, nebyly jim známy právní náležitosti nezbytné k převodu vlastnického práva k nemovitosti dle právního řádu České republiky. Z tohoto důvodu měl koupi nemovitosti zajistit na příkaz žalobců žalovaný 1., který je bratrem žalobce 2. a který trvale žije na území České republiky společně se svou manželkou, žalovanou 2. Na základě dohody mezi žalobci a žalovaným 1. našel žalovaný 1. v obci , adresa, nemovitost a doporučil ji žalobcům ke koupi. Pokynem žalobců bylo, aby žalovaný 1. sjednal kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva ve prospěch žalobců ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1605/20000 k pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 552 m2, jehož součástí je budova č. p. , podezřelý výraz, , objekt bydlení, nacházejícího se v obci , adresa, , na adrese , adresa, , podezřelý výraz, , adresa, , katastrální území , adresa, , a pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 145 m2, nacházejícího se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Kupní cena byla v kupní smlouvě ze dne 2. 3. 2017 sjednána částkou 1 240 000 Kč, přičemž za účelem úhrady kupní ceny zaslali žalobci dne 13. 4. 2017 žalovanému 1. finanční prostředky ve výši 50 000 GBP (přibližně 1 482 000 Kč). Navzdory příkazům žalobců sjednal žalovaný 1. kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem shora uvedeným ve prospěch žalovaných. Na úhradu kupní ceny byly použity finanční prostředky, které žalobci zaslali žalovanému 1. Žalobcům je známo, že si žalovaní nevzali na úhradu kupní ceny žádný bankovní ani nebankovní úvěr. Ke vkladu práva vlastnického žalovaných k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí došlo až více než týden poté, co žalobci zaslali finanční částku na úhradu kupní ceny na účet žalovaného 1. Z uvedeného vyplývá, že vlastníky nemovitostí by měli být žalobci, neboť jsou to oni, kdo projevil opravdovou a vážnou vůli uzavřít kupní smlouvu, jejíž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem a uhradili kupní cenu. Žalobci opakovaně kontaktovali žalované a vyzývali je k nápravě, avšak bezúspěšně. Z komunikace mezi žalobcem 2. a žalovaným 1., přitom zcela nepochybně vyplývá, že žalovaný 1. výslovně prohlašuje, že není vlastníkem nemovitostí, že vlastníkem nemovitostí je žalobce 2., resp. žalobci. Žalovaný 1. současně prohlašuje, že vrátí nemovitosti žalobcům. Přes toto prohlášení jsou však do dne podání žaloby v příslušném katastru nemovitostí uvedeni jako vlastníci předmětných nemovitostí žalovaní.2. Podáním ze dne 29. 7. 2022, které bylo soudu doručeno dne 1. 8. 2022, upravili žalobci žalobu v tom směru, že žádají, aby bylo určeno, že jsou vlastníky předmětných nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši 1508/10000, když právě tento podíl svědčil dohromady všem prodávajícím z kupní smlouvy ze dne 2. 3. 2017. Žalobci tedy navrhují, aby soud určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu 1508/20000 na předmětných nemovitých věcech a žalobce je rovněž výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu 1508/20000 na předmětných nemovitých věcech. V uvedeném podání žalobci dále uvedli, že podle údajů zapsaných v katastru nemovitostí a dokumentů ve sbírce listin, nabyli žalovaní vlastnické právo k podílu o velikosti 97/10000 na předmětných nemovitých věcech na základě kupní smlouvy ze dne 30. 10. 2019, přičemž o zamýšleném nabytí spoluvlastnického podílu 97/10000 na předmětných nemovitých věcech ani o této kupní smlouvě nebylo žalobcům ničeho známo, a proto se nedomáhají svého vlastnického práva k tomuto podílu. Žalobci dále uvedli, že trvají na tom, že žalovanému v blíže nezjištěném okamžiku v roce 2016 udělili ústně pokyn, kdy žalovaného vyzvali k tomu, aby jejich jménem a na jejich účet zakoupil nemovitost – byt v Teplicích, který by žalobci mohli komerčně využívat, případně jej využívat pro ubytování sebe při návštěvách v České republice. Žalobci neměli důvod pochybovat, že žalovaní jakožto jejich příbuzní jejich příkaz splní a zajistí veškeré podmínky pro převod vlastnického práva prodávajících ve prospěch žalobců. Za tím účelem podepsali žalobci různé dokumenty, které jim žalovaný 1. předložil, o kterých byli přesvědčeni, že se jedná o dostatečné dokumenty zajišťující převod vlastnického práva ve prospěch žalobců. Tyto dokumenty byly psány v českém jazyce a žalobci neměli možnost ověřit si, čeho se týkají. Žalobci obdrželi od žalovaných informace, že vlastnické právo bylo řádně převedeno a při svých návštěvách České republiky si mohli ověřit, že k bytu mají přístup a žalovaní je ubezpečovali o tom, že byt je ve vlastnictví žalobců.3. Usnesením Okresního soudu v Teplicích č. j. 21 C 286/2021-50 ze dne 11. 1. 2023, které nabylo právní moci 1. 2. 2023, bylo řízení v rozsahu žalobci učiněného zpětvzetí žaloby zastaveno.4. Žalovaní žalobou uplatněný nárok zcela odmítli. Uvedli, že žalobce a žalovaný jsou sourozenci z početné rodiny, která původně žila v Palestině. Po smrti otce žalobce zařizoval v Palestině v letech 2000 a 2001 prodej rodinného podniku a všichni sourozenci mu k vyřízení této záležitosti udělili plnou moc. Žalovaný za tím účelem podepsal na velvyslanectví Palestiny v Praze plnou moc, kterou mu zaslal žalobce a na této ověřil svůj podpis. Žalovaný se do současné doby nedozvěděl, jaká byla kupní cena a jak s těmito finančními prostředky žalobce naložil. Životní úroveň sourozenců byla různá a žalobce každému sourozenci, který to potřeboval, pomáhal. Tvrzení žalobců, že žalobce neznal právní náležitosti nezbytné k převodu vlastnického práva k nemovitosti dle právního řádu České republiky, je zcela bezvýznamné a vzhledem k výše uvedeným zkušenostem také nepřesvědčivé. Žalobce věděl, že k převodu vlastnického práva k nemovité věci v civilizované zemi, musí jednat sám, nebo musí zmocněnci udělit písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Žalovaný žije v České republice od roku 1998, byť krátkodobě se s manželkou odstěhovali do Španělska. V únoru 2016 se vrátili zpět, neměli vlastní byt, bydleli u matky žalované, poté v podnájmech. Žalobce znal neutěšenou bytovou situaci žalovaných, proto žalovanému, se kterým měli velmi dobré vztahy, při návštěvě v roce 2016 nabídl, aby si žalovaní koupili byt, na který jim daruje peníze. Žalovaní nabídku přijali. Dne 20. 2. 2017 uzavřela žalovaná smlouvu o složení blokovacího depozita a uhradila částku 60 000 Kč. Žalovaná byla v té době těhotná, na všechny prohlídky bytů chodila se žalovaným a sama uzavřela uvedenou smlouvu. Pokud by byt měli zakoupit žalobci, vyřizování těchto záležitostí by ji ve vysokém stupni těhotenství nezajímalo. Žalovaní posléze dne 2. 3. 2017 uzavřeli kupní smlouvu, kdy z peněz darovaných žalobcem zaplatili blokovací depozitum i kupní cenu a žalovaný žalobce o všem informoval. Žalovaní nezpochybňují zaplacení kupní ceny z peněz darovaných žalobcem ve výši 50 000 GBP, žalovaní dar přijali a použili k účelu, na němž byli účastníci dohodnuti. Žalobce se při jedné z dalších návštěv v Teplicích pochlubil panu , jméno FO, , jméno FO, s tím, že žalovaným daroval peníze na zakoupení vlastního bydlení. Žalobce kupní smlouvu od žalovaných nechtěl, nezajímala ho, protože věděl, že podíl na nemovitých věcech je vlastnictvím žalovaných. Žalobci se dlouhodobě nezajímali o vlastnictví údajně jejich nemovité věci, učinili tak až v roce 2021. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným byly i po uzavření kupní smlouvy 2. 3. 2017 velmi dobré. Žalobce měl zájem koupit pro sebe nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , v roce 2017 však byla kupní cena příliš vysoká. V dalším roce tedy požádal žalovaného o zjištění, zda kupní cena není nižší a poté se v roce 2018 rozhodl nemovité věci koupit. Za tím účelem udělil žalovanému písemnou potvrzenou plnou moc k uzavření kupní smlouvy a žalovaný uzavřel dne 16. 11. 2018 za žalobce kupní smlouvu a podal přiznání k dani z převodu nemovitosti, daň zaplatil, převzal nemovité věci, uzavřel smlouvy o dodávce elektřiny, plynu, vody, platil nedoplatky a zajišťoval a platil rozsáhlou rekonstrukci domu a úpravy pozemků v letech 2019 až 2021