25 C 183/2025-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Manželka se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdila, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, . Manželům se narodil syn, který je v současnosti již zletilý. Zpočátku bylo manželství účastníků spokojené, před lety však došlo ke vzájemnému odcizení. Nyní manželé žijí ve společném domě, avšak odděleně každý v samostatném bytě. Manželé spolu již nehospodaří. Manželství je trvale rozvráceno a neplní svoji funkci.2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil. Uvedl, že rozvodem by došlo ke zhoršení jeho životní úrovně, je nemocný a částečně invalidní. Jde-li o průběh manželství, po celou dobu podporoval manželku v podnikání, přičemž vložil své vlastní prostředky do nemovitosti, která je ve výlučném vlastnictví manželky. Po narození syna účastníků byl na rodičovské dovolené, zatímco manželka se věnovala podnikání a politice, k čemuž jí vytvářel podmínky. Manželka jej pak vyměnila a našla si milence. Manželství neplní svoji funkci pouze v jediné složce, a to v osobní rovině.3. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem , adresa, .Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem , adresa, , u manželky šlo o prvé manželství a u manžela o manželství druhé, přičemž manželství účastníků dosud trvá. Manželům se narodilo jedno dítě, a to syn , jméno FO, , který je již zletilý. Manželství bylo po delší dobu spokojené, závažné problémy se ve vztahu účastníků objevily v době, kdy jejich syn dosáhl asi věku 16 let. Jeho chování začalo být problémové, užíval marihuanu, na což měli oba manželé rozdílný pohled. Situace se dále zhoršila poté, co syn studoval vysokou školu, přičemž studium ukončil po třech letech, aniž by dokončil první ročník. Následně byl nezaměstnaný. Manžel nesouhlasil s životním stylem syna, což dával najevo mimo jiné tím, že odmítal syna živit. Často docházelo k hádkám mezi manželem a synem účastníků a došlo též k několika fyzickým potyčkám. Z pohledu manžela se manželka syna zastávala a jeho problémy za něj řešila. Z pohledu manželky manželovi vadily banality a byl na syna příliš přísný. Uvedené vedlo ke sporům také mezi manželi a nejméně ze strany manželky došlo asi před 5 lety k odcizení po citové stránce. K tomu přispěla i skutečnost, že z pohledu manželky nesla dlouhodobě břímě mimo jiné finančního zajištění rodiny především ona, aniž by jí manžel poskytoval odpovídající podporu a pomoc. Manželé nejméně před jedním rokem ukončili manželské soužití. Přestože dosud bydlí v jednom domě, nesdílí společně jeho prostory, každý z nich obývá svůj vlastní prostor v rámci tohoto domu. Manželé spolu prakticky nekomunikují, netráví volný čas, přičemž nejméně před dvěma lety ukončili intimní soužití. Po dobu několika let manželé společně nenakládají s finančními prostředky, každý si své výdaje hradí z prostředků, kterými disponuje. Manželka po dobu nejméně jednoho roku udržuje milostný vztah s jiným mužem, přičemž zájem na obnovení soužití s manželem již nemá za žádných okolností. Manžel na obnovení soužití s manželkou zájem má za předpokladu, že manželka ukončí svůj mimomanželský poměr a syn manželů s nimi jakkoliv nebude sdílet domácnost.8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.9. Podle § 775 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.10. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.11. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou společnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.12. Po právní stránce soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Soud má za prokázané, že v manželství účastníků došlo k hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvratu, jak jej má na mysli ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž na tento kvalifikovaný rozvrat usuzuje v prvé řadě ze skutečnosti, že účastníci spolu po delší dobu nežijí jako manželé, když manželské soužití ukončili nejméně před jedním rokem. Přestože spolu manželé bydlí v jednom domě, obývají každý svůj vlastní prostor, přičemž lze uzavřít, že nevedou společnou domácnost. Manželé netvoří osobní společenství, když spolu po delší dobu v podstatě nekomunikují, netráví volný čas ani spolu intimně nežijí. Manželé netvoří ani majetkové společenství v tom směru, že společně nenakládají s finančními prostředky. Závěr o kvalifikovaném rozvratu manželství dále soud učinil ze skutečnosti, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, neboť manželka na něm nemá jakýkoliv zájem, když v průběhu řízení jednoznačně uvedla, že na obnovení manželského soužití nemá zájem za žádných okolností. Za dané situace, přestože manžel nesouhlasil s rozvodem manželství a sám šanci na udržení manželského svazku za jistých okolností viděl, má soud za to, že manželku nelze nutit, aby v manželství nadále setrvávala.13. Zároveň soud neshledal překážky rozvodu manželství ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, neboť v projednávané věci nejde o situaci, kdy by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem manžela, jenž se rozvodu brání, a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Za tu nelze považovat skutečnost, že rozvodem manželství dojde k zániku společného jmění manželů (což je zákonným důsledkem rozvodu manželství) a může tak dojít ke zhoršení finanční situace manžela. Z provedených důkazů sice vyplývá, že manžel je částečně invalidní, nejde však o situaci, kdy by například byl odkázán na péči a pomoc manželky, případně by byl v důsledku rozvodu vystaven existenční nouzi. Přes určitou zdravotní indispozici je manžel nepochybně schopen se o sebe postarat sám, jakož i vlastním přičiněním si obstarat prostředky za účelem uspokojení svých potřeb. Soudem nebyly shledány ani žádné mimořádné okolnosti, jež by svědčily ve prospěch zachování manželství.14. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, z provedených důkazů (výpovědí účastníků) soud uzavřel, že tyto spočívají především v rozdílném pohledu obou manželů na životní styl jejich společného syna, jeho chování, míru samostatnosti a přiměřenost nároků, které by na něj měly být ze strany rodičů kladeny. Ten vedl ke sporům mezi nimi a postupnému odcizení po citové stránce nejméně ze strany manželky. Nelze tak souhlasit s tím, že by příčina rozvratu manželství byla dána toliko na straně manželky. K tomu soud dodává, že navázání milostného vztahu s jiným mužem považuje toliko za následek rozvratu manželství účastníků způsobeného výše popsanými skutečnostmi.15. Ze shora uvedených důvodů soud vyhověl návrhu manželky a ve výroku I. rozsudku rozhodl tak, že se manželství účastníků rozvádí.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.