11 C 320/2025-46 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dnem , datum, , přičemž žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil.K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne , datum, žalovaný ve lhůtě stanovené se nevyjádřil a žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci:Po provedeném dokazování vyplývá, že žalobkyně připravila listinu pojmenovanou Smlouva o úvěru splatném ve splátkách, která měla být uzavřena elektronicky, na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději , datum, a to ve 12 ti splátkách po , částka, měsíčně, avšak tato listina nebyla žalovaným jako dlužníkem podepsána, pouze je zde označen unikátní identifikační kód 727973882, který však nebyl ztotožněn s označeným žalovaným, neboť žalovaný, když žalobkyně k tomuto neoznačila žádný důkaz. Dále z obsahu spisu vyplývá, že byť žalobkyně byla vyzvána ve lhůtě uvedené ve výzvě ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , aby označila důkazy a doplnila tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně ve svém vyjádření toliko odkázala na využití informací právní předchůdcem z dlužících registrů, ovšem žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Dále bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění dne , datum, jak vyplývá z podacího lístku , právnická osoba, .Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, na jejíž základě měl vzniknout v řízení uplatněný nárok, ani to, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z těchto důvodů soud uzavřel, že právní posouzení věci o zjištěném skutkovém stavu vychází z titulu bezdůvodného obohacení, neboť má za prokázáno, že žalovaný obdržel částku , částka, , a to dle sdělení , právnická osoba, ., když na účet žalovaného byla tato částka připsána dne , datum, . Přičemž žalovaný ani částečně poskytnuté prostředky ve výši , částka, dosud nevrátil. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do 3 dnů. Žalobkyně v samotné žalobě připustila, že v případě, že nárok žalobkyně na zaplacení dluhu nevyplývá z titulu Smlouvy o úvěru, žádá o zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Smlouvu o spotřebitelském úvěru z výše uvedeného důvodu a dále z důvodu, že žalobce neprokázal důkazy řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce, neboť žalobce nedisponuje těmito důkazy, zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením Smlouvy o úvěru, soud považuje za neplatnou. Nárok žalobkyně byl přiznán z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud proto výrokem I. rozsudku uložil žalovanému shora uvedenou povinnost k zaplacení částky , částka, s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky, a to ode dne prodlení žalovaného, tedy dnem následujícím po splatnosti pohledávky, tj. dnem , datum, do zaplacení, kdy žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k zaplacení dluhu do 3 dnů.Ve zbývající části uplatněné žaloby, tedy co do částky , částka, s požadovaným příslušenstvím od , datum, do zaplacení byla žaloba zamítnuta z výše uvedených důvodů. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny vyplývá z ust. § 1968 o. z. a § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobkyně byla úspěšná ohledně , částka, , a naopak žalovaný byl úspěšný ohledně částky , částka, . Žalobkyně tedy ve věci měla úspěch v rozsahu 71 % a žalovaný v rozsahu 29 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 42 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši , částka, za zaplacený soudní poplatek a nákladů zastoupení zahrnující odměnu advokáta ve výši , částka, za jeden úkon právní určenou dle § 7 bod 5 AT (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby), tedy celkem , částka, , 3 režijní paušály po , částka, , tj. , částka, přiznané dle § 13 odst. 4 AT. Celkem by náklady řízení ve věci činily , částka, . Na nákladech řízení přiznaná částka , částka, je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu tj. 42 % z částky , částka, po zaokrouhlení.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.