12 C 109/2020-74 — Okresní soud v Třebíči

[příjmení] žalobou domáhala se žalobkyně po neznámém okruhu dědiců po zemřelém [jméno] [příjmení] zaplacení dlužných nesplacených úvěrů. Pravomocným usnesením stejného soudu ze dne 12. 10. 2020 vydaným pod č.j. 19 D 603/2017-569 byla nařízena likvidace pozůstalosti po zemř. [jméno] [příjmení]. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že žalovaný nemá žádného právního nástupce, rozhodl soud ve smyslu ust. § 107 odst. 5 o.s.ř. a řízení zastavil. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř, dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Vzhledem k důvodu zastavení řízení pak v daném případě nelze aplikovat ani jednu z vět § 146 odst. 2 o.s.ř. proto soud rozhodl ve smyslu shora uvedeného obecného zákonného ustanovení tak, jak je obsaženo ve výrokové části tohoto usnesení pod bodem II. <i>Podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.</i> S ohledem na ustanovení § 10 zák. č. 549/1991 Sb. pak soud výrokem III. tohoto usnesení rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni.