5 C 255/2020-34 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 111 000,79 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a zaplacení smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 14. 7. 2007 uzavřena smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce pro smlouvy o úvěru. Úroková sazba byla sjednána na 12,86% ročně. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 104 000 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla Škoda Octavia specifikovaného ve smlouvě. Žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úroky a sjednanými poplatky splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 5 582,99 Kč počínaje měsícem srpen 2007. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou od smlouvy odstoupil ke dni 25. 6. 2009. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 83 388,38 Kč, na smluvních poplatcích 14673 Kč a na sjednané smluvní pokutě 12 939,41 Kč, přičemž i nadále trvá povinnost žalovaného hradit smluvní úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci ke dni 15. 3. 2019 a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Oba účastníci se práva účasti na jednání vzdali a soud proto dle § 115a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 14. 7. 2007, všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, odstoupením od smlouvy z 15. 6. 2009 včetně podacího lístku, výsledným vyúčtováním předmětné úvěrové smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 3. 2019 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty dle této smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky z 25. 3. 2019 včetně podacího lístku a výzvou z 5. 12. 2019 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 14. 7. 2007 dle § 497 tehdy platného obchodního zákoníku uzavřena smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce pro smlouvy o úvěru. Úroková sazba byla sjednána na 12,86% ročně. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 104 000 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla Škoda Octavia specifikovaného ve smlouvě. Žalobce sice v žalobě skutkově netvrdil, že byla řádně prověřena schopnost žalovaného splácet závazky z této smlouvy, nicméně z obsahu předmětné smlouvy vyplývá, že byla schopnost žalovaného splácet pojištěna pojišťovnou [právnická osoba] a v této části smlouvy byly z údajů žalovaného dostatečně ověřeny jeho schopnosti úvěr splácet. Žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úroky a sjednanými poplatky splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 5 582,99 Kč počínaje měsícem srpen 2007. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou od smlouvy odstoupil ke dni 25. 6. 2009. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 83 388,38 Kč, na smluvních poplatcích 14 673 Kč a na sjednané smluvní pokutě 12 939,41 Kč, přičemž i nadále trvá povinnost žalovaného hradit smluvní úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci ke dni 15. 3. 2019 a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše byl nárok žalobce vůči žalovanému prokázán výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Soud neshledal ani žádné důvody případné neplatnosti smluvní pokuty sjednané ve smlouvě pro případ nesplácení jednotlivých splátek žalovaným, přičemž výše požadované smluvní pokuty nepřevyšuje ani dnes platná kritéria stanovená v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru a žalovanému dle konstantní soudní judikatury i nadále vzniká povinnost platit žalobci úroky sjednané ve smlouvě. Dnem následujícím po odstoupení právního předchůdce od předmětné smlouvy se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 4441 Kč, odměny advokáta ve výši 16 740 Kč za tři hlavní úkony po 5 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 3 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 3 704 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci DPH prokázal, že je plátcem této daně.