21 C 97/2018-203 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce uložení povinnosti žalované zaplatit mu 48 400 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo uvedeno, že žalobce s žalovanou uzavřeli předběžnou dohodu, na základě které se žalovaná zavázala uzavřít s žalobcem příkazní smlouvu a na jejím základě provést kompletaci a podat žádost o dotaci projektu na REVITALIZACE BYTOVEHO DOMU [ulice a číslo], [obec]. Přestože k uzavření smlouvy nedošlo, zaplatil žalobce na základě žalovanou vystavené faktury žalované částku 48 400 Kč. Jelikož však žalovaná nevykonala pro žalobce požadovanou činnost a smlouva nebyla uzavřena, vyzval ji žalobce k vrácení zaplacené částky, což žalovaná neučinila. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že mezi účastníky byla řádně uzavřena příkazní smlouva, od které žalovaná pro nesoučinnost ze strany žalobce odstoupila a uhrazenou odměnu ve výši 48 400 Kč si započítala na odměnu dle čl. IX příkazní smlouvy. 3. Okresní soud v Třebíči žalobu jako nedůvodnou rozsudkem ze dne 30. 4. 2019 zamítnul, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2020, č.j. 74 Co 184/2019-99 bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a soudu uloženo, aby provedl dokazování přílohou příkazní smlouvy, případně vyslechl navržené svědky a zabýval se znovu s tvrzením žalobce, že od žalované neobdržel přílohu smlouvy ani výzvu k doložení dokladů a příkazní smlouva nebyla uzavřena. 4. Soud vycházeje z podané žaloby, provedl ve věci obsáhlé dokazování, a to příkazní smlouvou ze dne 24. 11. 2017, výpisem z OR žalobce, fakturou [číslo] výpisem z účtu žalobce u Raiffeisen bank, emaily ze dne 24. 11. 2017, 29. 11. 2017, 18. 12. 2017, 3. 1. 2018, potvrzením o platbě ze dne 21. 3. 2018, sdělením ze dne 20. 2. 2018 a výzvou ze dne 12. 2. 2018, emailem ze dne 7. 12. 2017, 37. výzvou Ministerstva pro místní rozvoj ČR, podacím archem z 13. 2. 2018, odstoupením od příkazní smlouvy ze dne 12. 2. 2018, audiozáznamem ze dne 27. 11. 2017, 12. 12. 2017 a 3. 1. 2017, prohlášením ze dne 18. 3. 2019, přílohou k příkazní smlouvě ze dne 24. 11. 2017, dopisem ze dne 6. 1. 2017, urgencí ze dne 18. 12. 2017, fakturou ze dne 6. 1. 2018, emailovou korespondencí 22. 3. 2017, 14. 3. 2017, výpisem z OR žalobce, sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 5. 10. 2021, výslechy svědků [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], účastnickou výpovědí jednatelky žalované [jméno] [příjmení] a podklady týkající se revitalizace bytového domu Slovenská 8, Znojmo. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: Dne 24. 11. 2017 vlastnoručně p. [jméno] [příjmení] (který jako předseda výboru jedná za žalobce) podepsal a prostřednictvím p. [příjmení] ze Správy nemovitostí Znojmo (pověřené, aby za něj realizovala administrativní záležitosti s tímto spojené), odeslal zpět žalované příkazní smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalobce kompletaci a podat žádost o dotaci přes Integrovaný regionální operační program podprogram 2,5 snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení výzva 37, s názvem projektu: REVITALIZACE BYTOVEHO DOMU Jugoslávská 8, Znojmo. Z výslechu jednatelky žalované vyplynulo, že smlouva byla poslána emailem v jednom dokumentu včetně výzvy, na kterou odkazuje Příloha ke smlouvě – tedy Dotační program IROP„ 2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení výzva 37“. Žalovaná se správou nemovitostí spolupracovala v oblasti vyřizování dotací opakovaně, obdobným mechanismem prostřednictvím Správy nemovitostí vyřizovala žalovaná dotaci pro jiné subjekty, jako byly Společenství vlastníků Pražská sídliště 7a, 7b, 7c Znojmo, IČ: 04340817; Společenství vlastníků Pražská sídliště 8a, b, c, Znojmo, IČ: 29210968; Společenství vlastníků Slovenská 8 Znojmo, IČ: 03192423. Ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které si soud vyžádal, vyplývá, že v rámci uvedené výzvy 37, byla obdobné žádosti o dotace (zpracované žalovanou) na revitalizaci bytového domu úspěšně přijaty a v některých případech i proplaceny. Je tak zřejmé, že Správa nemovitostí, která obdobné žádosti vyřizovala, musela vědět i bez obdržení příloh jaké jsou vyžadovány podklady, což potvrzuje svědkyně [příjmení] v rámci svědecké výpovědi ze dne 18. 5. 2021. 6. V souladu s čl. V. Smlouvy pak žalobce dne 29. 11. 2017 na základě vystavené faktury uhradil žalované odměnu v částce 48 400 Kč. Povinností žalobce bylo žalované dle čl. VII smlouvy předložit do 7 dnů od podpisu smlouvy veškeré doklady, uvedené v příloze smlouvy, nutné k podání žádosti, což neučinil. 7. Žalovaná urgovala předání podkladů nejprve emailem ze dne 29. 11. 2017. Uvedené vyplývá z následujícího emailu z 18. 12. 2017, který navazuje právě na email z 29. 11. 2017, který má v předmětu„ Urgence podkladů Jugoslávská 8 Znojmo Energetické úspory pro bytové domy II“, v textu emailu je pak uvedeno mimo jiné:„ tímto urgujeme dodání projektové dokumentace a PENB pro projekt Revitalizace bytového domu Jugoslávská 1696/8 Znojmo potřebné pro zpracování podkladů pro hodnocení. O poslání podkladů jsme Vás žádali již 29. 11. 2017. Prosíme o dodání nejpozději do 20. 12. 2017, tak aby mohlo být zpracováno dle uzavřené příkazní smlouvy.“ Dle tohoto emailu je tak zjevné, že jde o revitalizaci bytového domu a dále, že jde již o urgenci požadavku, který právě byl v emailu z 29. 11. 2017. 8. Telefonickou urgenci doložení dokladů dne 3. 1. 2018 pak přímo po přehrání audiozáznamu při jednání soudu dne 30. 4. 2019 potvrzuje právní zástupce žalobce s tím, že zřejmě poté bylo p. [příjmení] urgováno na správě nemovitostí Znojmo, o čemž svědčí fakt, že ještě týž den byla (byť nekompletní) dokumentace žalované zaslána (viz níže). 9. Na urgence tedy bylo reagováno, a to zaslanou nekompletní dokumentací (absentuje plná moc, veškerá dokumentace k výběrovému řízení, výpis z RT, OR a položkový rozpočet) pí [příjmení] ze Správy nemovitostí Znojmo přes úschovnu dne 3. 1. 2018, přičemž v rámci odstoupení od smlouvy ze dne 12. 2. 2018 žalovaná popisuje důvod odstoupení, který se týká příkazní smlouvy na revitalizaci bytového domu a zmiňuje v něm právě předmět zásilky ze dne 3. 1. 2018. Důvodem odstoupení bylo nedodání kompletních podkladů i přes urgenci a poskytnutí přiměřené lhůty ke splnění této povinnosti. Přímo v odstoupení od smlouvy žalovaná uvádí, že si tímto nárokuje dle odst. IX. Příkazní smlouvy odměnu v plné výši (vynaložené náklady + ušlý zisk). Tato částka byla smluvně stanovena na 50 000 Kč + DPH. 10. V rámci odstoupení od smlouvy tedy provedla žalovaná zcela jasně rekapitulaci pohledávek, kdy uvedla, že jí byla zaplacena faktura č. 107100044 na částku 48 400 Kč. Následně, že jí vznikl nárok dle čl. IX příkazní smlouvy ve výši 48 400 Kč, přičemž považuje za uhrazený tento nárok právě tím, že jí byla uhrazena faktura [číslo] s tím, že doplatek je 0 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná započetla částku zaplacenou na základě faktury č. 170100044 právě na svoji odměnu dle čl. IX příkazní smlouvy s tím, že takto je smluvní vztah vypořádán a není třeba nic doplácet. 11. O nečinnosti žalobce jako příkazce pak nepřímo svědčí i výzva žalované ze dne 12. 2. 2018, z níž vyplývá, že příkazní smlouva na,,Bytové domy bez barier“ uzavřená mezi účastníky dne 29. 11. 2017 se též nerealizovala z důvodu neplnění jeho povinností. 12. Z výslechu pracovníků správy nemovitostí [územní celek]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že technicky administrace probíhala tak, že podklady zasílali jednotliví zpracovatelé na Správu nemovitostí a to je předalo žalované. Konkrétní okolnosti předání podkladů nezbytných pro zpracování žádosti o dotaci žalované si svědci nevybavují. 13. V projednávané věci má soud z výše popsaných důvodů za prokázané, že žalovaná s žalobcem řádně uzavřela příkazní smlouvu, k odstoupení od smlouvy došlo ze strany žalované z důvodů na straně žalobce, žalovaná řádně započetla částku uhrazenou žalobcem za uzavření příkazní smlouvy na úhradu účelně vynaložených nákladů a ušlého zisku (a to ve výši ještě nižší, než jí dle smlouvy paušálně příslušelo) a za tohoto stavu pak žádný nárok žalobci na vrácení bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 občanského zákoníku vzniknout nemohl. Pokud pak žalobce v rámci soudního řízení namítal nečinnost ze strany žalované, zde je třeba dovodit, že jeho tvrzení nevyplývá z žádného z provedených důkazů (čestná prohlášení [titul] [příjmení] a pí [příjmení] o,,nečinnost žalované“ jsou v tomto směru v rozporu s jejich svědeckými výpověďmi i obsahem emailové dokumentace), žádnou vadu ve vztahu k nečinnosti žalované pak žalobce ve lhůtě stanovené v ust. § 1921 občanského zákonu nevytknul a nelze vůbec uvažovat o vzniku nároku práva z vad. Navíc nečinným byl pouze žalobce sám a pouze v důsledku jeho pasivity nebylo možno žádost o dotaci řádně podat. 14. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 15. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudn