6 C 130/2017-315 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalovaným zaplatit mu částku 455 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedl, že si objednal provedení stavebních úprav na domě [adresa] v [obec], toto dílo hradil průběžně formou záloh, kdy na bankovní účty oběma žalovaným uhradil nakonec celkově částku 621 122,68 Kč. Žalovaní svůj závazek provést dílo však nedodrželi, zrealizovali pouze zhotovení střechy nad dvorní přístavbou a zhotovení krovu na rohu u obchodu, ovšem za významné účasti třetích osob, které na vlastní náklady povolal. Materiál na střechu i krov, který měl být dle cenové nabídky dodán žalovanými a který byl žalobcem řádně zaplacen, žalovaní nikdy nedodali. Žalovaní se tak sice na úkor žalobce bezdůvodně obohatili, ale finanční ekvivalent tohoto obohacení žalobci dosud nevydali. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby zejména s poukazem na skutečnost, že nejsou ve věci pasivně legitimováni. Se žalobcem nikdy žádnou smlouvu neuzavřeli a nikdy pro něj neprováděli žádné stavební práce. Tyto práce prováděl jeden ze zaměstnanců 1. žalovaného, pan [jméno] [příjmení], a to na svůj náklad, účet, nebezpečí a v jeho volném čase. Žádný ze žalovaných ani žalobci nikdy nepředával cenovou nabídku. Žalovaní se tak na úkor žalobce neobohatili a nelze je tak zavázat k povinnosti předmět bezdůvodného obohacení vydat. 3. Podepsaný soud rozsudkem ze dne 22.8.2018, číslo jednací 6C 130/2017-122, přistoupil k úplnému zamítnutí žaloby a zavázal žalobce povinností hradit žalovaným náklady v plné výši. V řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí vycházel z toho, že projednávanou žalobou byl uplatněn nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jež měli žalovaní nabýt přijetím finančních plnění bez poskytnutí ekvivalentu, k němuž se měli vůči žalobci zavázat smlouvou o dílo. Za situace, kdy oba žalovaní v řízení popřeli, že by takovou smlouvu se žalobcem kdy uzavřeli, i že by je za ně uzavřela se žalobcem jiná, jimi pověřená osoba a taktéž že by kdy od žalobce nabyli peněžitá plnění, o která by se následně mohli obohatit, bylo na žalobci, aby prokázal, že vůbec došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o dílo, že tuto smlouvu uzavřel právě se žalovanými, popř. s některým z nich, a že právě žalovaným také v jejich prospěch uhradil peněžitá plnění s dílem spojená. Tato tvrzení žalobce v původním řízení před soudem I. stupně neprokázal. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17.9.2019, číslo jednací 37Co 81/2019-206, rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Přitom shledal správným závěr soudu I. stupně o tom, že mezi žalobcem a žalovanými nedošlo k uzavření smlouvy o dílo a pokud bylo žalobcem plněno na jejich účet, jednalo se pouze o platební místo dohodnuté mezi žalobce a panem [příjmení], který ve prospěch žalobce na základě ústní dohody prováděl práce na opravě domu v [obec]. Svědek [příjmení] potvrdil, že veškeré prostředky poukázané žalobcem na tyto účty bezezbytku obdržel. Žalovaní tedy nemohou být pasivně legitimováni k vydání bezdůvodného obohacení tak, jak v žalobě i v odvolání tvrdil žalobce. 5. Proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, na jehož podkladě Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 2.6.2020, číslo jednací 28Cdo 4270/2019-244, rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Soudu I. stupně bylo nejvyšším soudem v této souvislosti vytknuto, že se v rozhodnutí nijak argumentačně nevypořádal se všemi důkazními návrhy žalobce a za takové situace nemůže obstát ani potvrzující rozhodnutí soudu odvolacího. 6. Soud I. stupně již v původním řízení z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že se žalobcem se poznal, když jej žalobce žádal o zhotovení kanalizační přípojky k jeho domu cca rok a půl zpětně, kterou následně v jeho volném čase provedl. Tehdy byl také žalobcem požádán o dokončení celé rozdělané stavby, tedy vyzdění příček v nové přístavbě, zhotovení betonových podlah, dobetonování opěrného sloupu a odstranění vad a nedodělků po původním neúspěšném staviteli, což rovněž osobně provedl. 2. žalovaná je jeho bývalou družkou, její účet svědek tehdy použil pro převod peněz od žalobce, který nechtěl skládat peníze v hotovosti, a všechny tyto peníze byly svědkovi bývalou družkou následně vydány. Svědek dále připustil, že nějaké peníze by měl žalobci i vracet, a to za práce, které byly žalobcem uhrazeny a svědkem dosud nebyly provedeny. Svědek v neposlední řadě potvrdil, že právě on žalobci vyhotovoval cenové nabídky na střechu i na zednické práce, přičemž byli domluveni, že tyto práce provede svědek osobně. Žalovaní v těchto nabídkách nijak nefigurovali. Svědek od žalovaných nikdy neměl žádnou plnou moc k zastupování. 7. Ze svědecké výpovědi manželky žalobce [celé jméno žalobkyně] soud dále zjistil, že asi 5-6 let zpátky se žalobce domluvil s p. [příjmení], který dělá zednické práce a přestavby, že by opravil jejich dům. Dělali přitom nějakou smlouvu. Předmětem prací měla být okna, střecha, dlažba na domě. [příjmení] se dávala jedna záloha na materiál a poté ještě další záloha, celkem ve výši 300 000 Kč Tyto zálohy byly hrazeny převodem z účtu žalobce ve [anonymizováno] na účet firmy„ [anonymizována tři slova]“, přičemž důvod platby na tento účet svědkyně nezná, přál si to tak p. [příjmení]. Ačkoli práce neprobíhaly podle představ, byly p. [příjmení] hrazeny další zálohy, a to již hotově do jeho vlastních rukou a celkem takto mu bylo zaplaceno asi 600 000 – 700 000 Kč. Za objednatele smlouvu s p. [příjmení] uzavírala svědkyně společně s manželem, ale podepisoval jen žalobce jako chlap. Dílo mělo být dokončeno do dvou měsíců, tak se tomu však nestalo, ohledně postupu a kvality prací svědkyně se žalobcem vyzývala [anonymizováno] Pan [anonymizováno] nepředkládal žádnou plnou moc, ukázal jen, že je pod [právnická osoba]. Paní [celé jméno žalované] svědkyně vůbec nezná a u jednání ji viděla poprvé. Svědkyni není známo, jak byla ukončena smlouva s p. [příjmení]. Myslí si, že byla přítomna tomu, když žalobce a [příjmení] podepisovali smlouvu o dílo. Neví, v kolika vyhotoveních se smlouva podepisovala. 8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl osloven p. [příjmení] s požadavkem na zhotovení střechy v [obec], s tím souhlasil a tyto práce provedl, dostal za ně zaplaceno p. [příjmení]. O smlouvě mezi [příjmení] a žalobcem mu není ničeho známo. S paní [celé jméno žalované] ohledně rekonstrukce střechy nikdy nejednal, činil tak pouze s p. [příjmení]. 9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se účastnil přestavby domu v [obec], zde pan [příjmení] zadal práci p. [příjmení], pro kterého svědek následně vykonával tesařské práce. O eventuální smlouvě o dílo žalobce s p. [příjmení] svědkovi není nic známo. Materiál dodával p. [příjmení] a platil jej, svědek dostal za práci zaplaceno od p. [anonymizováno]. Paní [celé jméno žalované] zná pouze od vidění z jiné stavební akce, přitom na domě v [obec] svědek nezaznamenal žádnou její činnost a nikdy ji tam neviděl. 10. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že asi pět let zpátky dělal u žalobce práce na domě v [obec], jednalo se o kanalizační přípojku a poté vybudování přístřešku k domu. Svědek zde působil jako samostatná podnikající osoba, spolupracoval s p. [příjmení], se kterým se jel v počátku na stavbu podívat. Na stavbě se řídil pokyny [příjmení], co je třeba udělat, ten přitom většinu prací dělal s ním. Za práci svědkovi platil p. [příjmení], přímé platby od žalobce svědek vyloučil. Svědek údajně byl vždy o toho, když se dělaly veškeré smlouvy. Je mu známo, že smluv zde bylo několik, všechno přitom řešil žalobce s p. [příjmení]. Někdy se smlouvy podepisovaly na místě, někdy je [příjmení] vozil s sebou. Svědek potvrdil, že smlouvy mu [příjmení] ukazoval, do detailu je však nečetl. Dále potvrdil, že [příjmení] vozil s sebou v autě razítko firmy [anonymizováno], které snad používal ve smlouvách se žalobcem. Svědek dále sice potvrdil, že smluv mezi žalobcem a [příjmení] bylo více jak jedna, nevybavil si sice, co bylo obsahem smluv, ale potvrdil, že byly uzavřeny mezi žalobcem a [právnická osoba]. U těchto smluv, které viděl., jako zhotovitel figurovala pouze [právnická osoba]. 11. Pokud jde o dříve uplatněný důkazní návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení ceny prací provedených v jeho prospěch svědkem [příjmení], pak dle názoru soudu tento důkaz nemůže nikterak objasnit primární otázku samotné pasivní věcné legitimace žalovaných, proto jej soud i s ohledem na ekonomii řízení nepřipustil. 12. S výjimkou uvedeného znaleckého posudku a svědecké výpovědi [jméno] Rady, který již není žijící osobou, soud vyčerpal všechny důkazní návrhy žalobce a po jejich zhodnocení dospěl ke shodným závěrům jako v původním prvostupňovém řízení. K těmto opětovně konstatuje, že mezi žalobcem a žalovanými nedošlo k uzavření smlouvy o dílo a pokud bylo žalobcem plněno na jejich účet, jednalo se pouze o platební místo dohodnuté mezi žalobce a panem [příjmení], který ve prospěch žalobce na základě ústní do