12 C 110/2020-267 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou ze dne 25. 5. 2020 domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované vyklidit pozemek označený ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že k užívání pozemku v jeho vlastnictví nesvědčí žalované žádný právní titul a činí takto dlouhodobě bez právního důvodu. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že byť jí žádný právní titul k užívání pozemku žalobce nesvědčí, dlouhodobě užívá jako vlastník na tomto pozemku rekreační objekty s příslušenstvím a takto činili i její právní předchůdci. Jelikož pak není schopna se s žalobcem na legalizaci staveb dohodnout, když tento jako vlastník pozemku nesouhlasí s umístěním staveb na svém pozemku a ona nemá dostatek listin prokazujících právo postavit stavby na pozemku cizího vlastníka, podala dne 8. 2. 2021 vzájemný návrh na určení vlastnictví k nemovitostem ve znění výroku III. rozsudku s tím, že jiným způsobem nelze docílit zápisu staveb do katastru nemovitosti. 3. Výlučné vlastnictví žalobce k vyklizovanému pozemku pak žalovaná učinila v průběhu řízení nesporným. 4. Soud, vycházeje z podané žaloby a vyjádření účastníků, provedl ve věci obsáhlé dokazování, a to zejména [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], protokolem o kontrolní prohlídce stavebního úřadu ze dne 23. 5. 2019, sdělením stavebního úřadu ze dne 29. 11. 2019, výzvou žalobce ze dnů 13. 2. 2020 a 10. 3. 2020, reakcí žalované ze dnů 25. 2. 2020 a 28. 3. 2020, usneseními Okresního soudu v Třebíči č.j. 19 D 100/2020-48 ze dne 12. 11. 2020 a č.j. 19 D 100/2020-72 ze dne 25. 07. 2022, výpisem z KN, technickou zprávou ze dne 28. 1. 2021 – vypracovanou za účelem řádného vyznačení jednotlivých stavebních objektů na pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] pro účely následného zápisu staveb do KN, potvrzením o členském podílu [jméno] [příjmení], otce žalované, na spoluvlastnictví předmětné rekreační chaty ze dne 30. 12. 1956, prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne 14. 1. 2000, že je vlastníkem rekreační chyty, potvrzením [jméno] [příjmení] o darování rekreační chaty žalované – své dceři [celé jméno žalované], ze dne 1. 1. 2007, přihláškou k odběru elektřiny rekreační chyty ze dne 9. 8. 1987, pokladní knihou (kniha veškerých příjmů a výdajů spoluvlastníků chaty) vedená od 1. 1. 1956, dopisem pr. zástupce žalobce ze dne 13. 2. 2020, odpovědí pr. zástupce žalované ze dne 25. 2. 2020, dopisem pr. zástupce žalobce ze dne 10. 3. 2020, odpovědí pr. zástupce žalované ze dne 28. 3. 2020, sdělením Stavebního úřadu v [obec] ze dne 29. 11. 2019, vyjádřením žalované k výzvě stavebního úřadu ze dne 23. 10. 2019, sdělením stavebního úřadu ze dne 4. 3. 2021, geometrickým plánem [číslo] ze dne 14. 5. 1990, stanovami [ulice] spolumajitelů chaty [obec] [číslo] okres [okres] dne 1. 3. 1966, nájemní smlouvou (opis) ze dne 28. 8. 1961, včetně přípisu JZD ze dne 28. 8. 1961, nájemní smlouvou (opis) ze dne 22. 6. 1976, přehledem příjmů a výdajů za léta 1956 1961 podle stavu k 26. červnu 1961, návrhem na sdružené pojištění rekreačních budov a domácnosti ze dne 23. 3. 1966, fakturami za elektřinu za období 1. 9. 1996 – 22. 8. 1997, 22. 8. 1997 – 19. 8. 1998, 19. 8. 1998 – 8. 9. 1999, posouzením tržní ceny nemovitých věcí – vypracováno Ing. [jméno] [příjmení], realitní kancelář [okres] dne 2. 11. 2020 pro účely dědického řízení po zemř. [jméno] [příjmení], průvodním a technickou zprávou, Posport stavby – vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] dne 10. 8. 2018, usnesením Policie ČR, Obvodní oddělení Náměš nad Oslavou ze dne 9. 12. 1994 – vloupání do rekreačních chat, dopisem [právnická osoba] ohledně likvidace škody [jméno] [příjmení] z roku 1995, připojením se s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení ze strany [jméno] [příjmení] ze dne 17. 12. 2004 – škoda způsobená vloupáním do rekreační chaty, dopisem Moravského zemského archívu v [obec] ze dne 18. 10. 2019, včetně příloh a žádosti pr. zástupce žalované ze dne 10. 10. 2019, dopisem Moravského zemského archívu v [obec], pracoviště [okres], ze dne 9. 10. 2019, včetně příloh a žádosti pr. zástupce žalované ze dne 30. 9. 2019, dopisem (email) MÚ [okres], ved. odboru výstavby Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne 15. 10. 2019, včetně žádosti pr. zástupce žalované ze dne 2. 10. 2019, dopisem (email) Obce Pozďatín, starosty Ing. [jméno] [příjmení], ze dne 16. 8. 2019, včetně žádosti pr. zástupce žalované ze dne 11. 7. 2019, dopisem (email) Obce Pyšel, starostky Mgr. [jméno] [příjmení], ze dne 6. 9. 2019, včetně žádosti pr. zástupce žalované ze dne 27. 8. 2019, dopisem (email) [příjmení] 2000, paní [jméno] [příjmení], oddělení správy pozemků, ze dne 30. 8. 2019, včetně žádosti pr. zástupce žalované ze dne 28. 8. 2019, dopisem (email) Obce Studenec, starosty [jméno] [příjmení], ze dne 11. 6. 2019, včetně žádosti pr. zástupce žalované ze dne 28. 5. 2019, seznamem chat [obec] k datu 10. 8. 2004 – získáno od Stavebního úřadu Budišov, přiznáním k domovní dani na rok 1981 ze dne 15. 6. 1981, výslechy svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], sdělením ze dne 12. 9. 2019 s kartou rekreační chaty. 5. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 2168 m2, ostatní plocha, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. 6. Na předmětném pozemku se nachází samostatně stojící stavba (která svým stavebně technickým uspořádáním odpovídá objektu pro rodinnou rekreaci), dřevěná přízemní stavba skládající se z ústředního prostoru pro přespávání v rámci rekreace, skladu nářadí a dřevníku a dále kopaná studna s betonovým poklopem. Vlastníkem těchto objektů je na základě výše citovaných usnesení OS v [obec] o projednání dědictví žalovaná. Žádná z těchto staveb pak není zapsána v katastru nemovitostí. Stavba chaty pro rodinou rekreaci byla postavena v roce 1956 celkem 13 tehdejšími zaměstnanci a funkcionáři MNV v [obec] Tyto osoby společně založily spolek nazvaný„ [ulice] spolumajitelů chaty [obec] [číslo] okres [okres]“. K datu 1. 3. 1966 měl tento spolek již jen 5 členů (spoluvlastníků chaty), přičemž v r. 1985 se stal na základě vypořádání zbylých 4 členů jediným vlastníkem otec žalované [jméno] [příjmení]. Tento od konce roku 1985 rekreační chatu se všemi součástmi a příslušenstvím výlučně užíval se svojí rodinou, v r. 2007 tuto daroval žalované. Ze sdělení odboru pro výstavbu správy rady Krajského národního výboru v [obec] ze dne 15. 5. 1956 vyplývá, že stavebníkem chaty bylo MNV v [obec], stavba byla povolena jako provisorium a stavebník byl povinen kdykoliv z veřejných důvodů a bez náhrady stavbu odstranit a pozemek uvést do původního stavu. Jednalo se tedy o stavbu dočasnou, jak je uvedenou na evidenční kartě rekreačního zařízení z r. 1976. Ostatní stavby byly vybudovány na pozemku svépomocí, bez příslušné dokumentace. 7. Snahy žalované docílit zápis stavby pro rodinnou rekreaci stojící na pozemku žalobce do katastru nemovitostí úspěšné nebyly, neboť jak výše uvedeno, žalovaná nebyla schopna zajistit souhlas žalobce jako vlastníka pozemku s umístěním stavby a nemá k dispozici žádné listiny prokazující právo postavit stavbu na pozemku cizího vlastníka. Proto bylo řízení o její žádosti ze dne 26. 11. 2020 (na provedení zápisu vlastnického práva) příslušným Katastrálním úřadem dne 27. 11. 2020 zastaveno. 8. S ohledem na citovaná pravomocná rozhodnutí týkající se vlastnictví žalované ke stavbám na pozemku žalobce pak soud nepovažoval za nutné se dále konkrétně vyjadřovat k předloženým důkazům strany žalované, týkajícím se geneze výstavby staveb a jejich vlastnictví. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je na místě žalobě na vyklizení jako důvodné vyhovět. 10. Žalované nesvědčí žádný právní důvod k užívání pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobce, činí takto dlouhodobě bez jeho souhlasu a žádné důvody, pro které by soud (i přes zjevný nedostatek formálního oprávnění žalované předmětný pozemek užívat) vyklizení nenařídil, nebyly v projednávané věci shledány. Takovéto důvody nelze ani spatřovat v tom, že je žalovaná vlastníkem staveb, jež se na pozemku nacházejí. Zde je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 396/2003, kde je uvedeno:„ žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit.“ 11. Žaloba na vyklizení je tak ve smyslu ust. § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., zcela opodstatněná, a soud z výše uvedených důvodů žalobě výrok I. rozsudku vyhověl. 12. Ve světle cit. rozhodnutí NS ČR pak obecně není dle ust. § 80 písm. c) o.s.ř. dán naléhavý právní zájem žalované, aby soud v tomto řízení určil, že je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku III. rozsudku. Vyklizení se týká pouze pozemku a nikoliv staveb náležejících tomu, kdo má pozemek vyklidit. Navíc v daném případě je nesporně na základě pra