12 C 167/2022-24 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalovanému vyklidit pozemek označený ve výroku rozsudku. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby a vyjádření účastníků, provedl ve věci dokazování zejména výpisy z katastru nemovitostí, snímkem katastrální mapy, fotodokumentací, kopiemi výzev. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Žalobce je m.j. vlastníkem pozemku p. [číslo] – ostatní plocha (ostatní komunikace) o výměře 753 m2, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrálního pracoviště Třebíč, v katastru nemovitostí pro obec Třebíč, katastrální území Ptáčov na listu vlastnictví [číslo]. Žalovaný je m.j. vlastníkem pozemku p. [číslo] – zahrada o výměře 7077 m2 a pozemku p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 25790 m2, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrálního pracoviště Třebíč, v katastru nemovitostí pro obec Třebíč, katastrální území Ptáčov, na listu vlastnicí 378, které s výše uvedeným pozemkem žalobce po obou jeho stranách sousedí. Pozemky se nacházejí v areálu [příjmení] mlýna. Žalovaný má pozemek p. [číslo] oplocen, avšak ze západní strany je plot postaven až na hranici jeho pozemku p. [číslo] tzn. v oplocené části se nachází i pozemek žalobce p. [číslo]. Vstup do oploceného areálu od silnice I/23 ([obec] – [obec]) je trvale uzamčen, v areálu navíc volně pobíhá hlídací pes. Žalovaný užívá pozemek p. [číslo] bez jakéhokoliv právního důvodu a brání v jeho užívání jako komunikace žalobci, resp. veřejnosti, jejíž zájmy žalobce reprezentuje a chrání. Jednáním žalovaného se cítí být poškozen především vlastník pozemku p.č. st. [číslo] v katastrálním území Ptáčov, jehož součástí je průmyslový objekt (malá vodní elektrárna), pan [jméno] [příjmení], který nemá ke své nemovitosti jinou možnost příjezdu motorovým vozidlem. Byť byl žalovaný vyzván k vyklizení pozemku, takto však doposud neučinil. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je na místě žalobě jako zcela důvodné vyhovět. Žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k užívání pozemku, činí takto dlouhodobě bez souhlasu žalobce. Žaloba na vyklizení je tak ve smyslu ust. § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., zcela opodstatněná, a soud z výše uvedených důvodů žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšnému žalobci ve věci pak byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, stanoveného podle položky 4-1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu o soudních poplatcích, a dále odměny advokáta, stanovené podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby ve výši 2x 1 500 Kč a 2x 300 Kč režijních paušálů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.