12 C 215/2022-14 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 12 000 Kč ve smyslu výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého z důvodu zaslání částky 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného bez právního důvodu. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je opodstatněná. Ze skutkových tvrzení žalobkyně a výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2018 zaslala spol. [právnická osoba] žalovanému na jeho bankovní účet částku 12 000 Kč, aniž by však k uvedenému mohla žalobkyně (na níž byla pohledávka za žalovaným dne 6. 8. 2021 postoupena) předložit jakoukoli smluvní dokumentaci. I přes písemnou výzvu však doposud žalovaný uvedenou částku žalobkyni nevrátil. V projednávané věci je tedy nepochybné, že se souvislosti s poskytnutou částkou 12 000 Kč bez právního důvodu žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 a násl. zák. [číslo] bezdůvodně obohatil. Žalovaný pak doposud bezdůvodné obohacení žalované nevydal a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudku a žalobě jako zcela důvodné vyhověl. V části žaloby týkající se příslušenství pohledávky má pak soud za zcela prokázané, že žalovaný se neuhrazením žalované částky v žalobkyní stanovené lhůtě dostal k 1. 7. 2021 do prodlení s plněním peněžního závazku. Žalobkyně tak ve smyslu ust. § 1970 a násl. občanského zákoníku uplatnila proti žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši zcela odpovídající zákonným kritériím a soud vyhověl žalobě i v této části. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, navýšené odměně advokáta o 21% DPH ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby a 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5-a) cit. advokátního tarifu. V řízení jde o věc skutkově i právně jednoduchou, kterou je namístě hodnotit stejně jako formulářovou žalobu, tedy dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb.. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.