12 C 217/2022-25 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 9 013,31 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu nezaplacené faktury za dodávku plynu, vyúčtované smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy a dlužného pojistného ze smlouvy o pojištění domácnosti. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalobkyně dodala žalovanému na základě smlouvy ze dne 16. 11. 2020 plyn, jehož cenu, smluvní pokutu a následně smluvně sjednané pojistné v ceně celkem 9 013,31 Kč žalovaný doposud i přes výzvu neuhradil. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen„ o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen„ EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměny advokáta o 21% DPH ve výši 400 Kč za tři dva hlavní úkony po 200 Kč ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky.