4 C 133/2022-20 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 6 528 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu uzavřené účastnické smlouvy [číslo] ze dne 9. 9. 2020, [číslo] ze dne 9. 9. 2020 a [číslo] ze dne 18. 11. 2020. Předmětem smlouvy byl tarif služby elektronických komunikací a pronájem pevného zařízení. Žalovaná však řádně nehradila vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za poskytnuté služby třetích stran ve výši 198 Kč, součet zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 3 330 Kč a podmíněnou slevu ve výši 3 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2022, avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako operátor a poskytovatel telekomunikačních služeb poskytla žalované na základě účastnických smluv [číslo] ze dne 9. 9. 2020, [číslo] ze dne 9. 9. 2020 a [číslo] ze dne 18. 11. 2020 koncová zařízení k příjmu mobilního signálu Xiaomi Redmi 9 AT 32 GB – šedý a Samsung Galaxy A21s - bílý. V jednotlivých vyúčtováních za poskytovanou službu, a to [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byl fakturován též nájem uvedených zařízení. Tato vyúčtování nebyla ze strany žalované ke dni jejich splatnosti uhrazena, za poskytnuté služby třetích stran nebyla uhrazena částka 198 Kč, na splátkách koncových zařízení zbývá uhradit částka 3 330 Kč a podmíněná sleva koncových zařízení v částce 3 000 Kč byla žalobkyní vyúčtována z důvodu nedodržení sjednané doby účastnické smlouvy uzavřené na 24 měsíců. Žalovaná tedy své povinnosti nedostála, když přestala hradit žalobkyní vystavené vyúčtování služeb. Žalobkyně proto účastnickou smlouvu vypověděla. Při stanovení výše dlužné částky vycházel soud z žalobkyní předložených a žalovanou nezpochybněných daňových dokladů, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti. Celkem tedy žalovaná dluží žalobkyni za poskytnuté služby třetích stran, užívání koncového zařízení a jeho nevrácení po ukončení smluvního poměru částku 6 528 Kč. Dnem následujícím po splatnosti předmětných vyúčtování se žalovaná vůči žalobkyni ocitla v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení. Žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá výši úroků z prodlení stanovenou v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, zejm. dle ust. § 1746 odst. 1, 2 a ust. § 2201 a násl. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval dle ust. § 1970 téhož právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobkyně vychází z odměny jejího právního zástupce za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – dále též jen„ AT“, tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/AT), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21% z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1, věta první, o. s. ř.