5 C 281/2021-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 999 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a zaplacení smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] (původně [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 12. 4. 2006 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 7 599 Kč a tuto částku mu převedl na jeho běžný účet. Pro případ prodlení žalovaného s platbami byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 20% z dlužné částky, smluvní úroková sazba činila 29%. Žalovaný sjednané měsíční splátky nehradil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 8. 2006 a vyzval žalobce k jeho splacení včetně smluvní pokuty ve výši 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 21. 6. 2019 postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Oba účastníci se práva účasti na jednání vzdali a soud proto dle § 115a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 12. 4. 2006, všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, odstoupením od smlouvy z 29. 8. 2006, smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 6. 2019 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty dle této smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky z 3. 7. 2019 a výzvou z 6. 11. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] (původně [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 12. 4. 2006 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 7 599 Kč a tuto částku mu převedl na jeho běžný účet. Pro případ prodlení žalovaného s platbami byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 20% z dlužné částky, smluvní úroková sazba činila 29%. Žalovaný sjednané měsíční splátky nehradil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 8. 2006 a vyzval žalobce k jeho splacení včetně smluvní pokuty ve výši 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 21. 6. 2019 postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše byl nárok žalobce vůči žalovanému prokázán výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Soud neshledal ani žádné důvody případné neplatnosti smluvní pokuty sjednané ve smlouvě pro případ nesplácení jednotlivých splátek žalovaným, přičemž výše požadované smluvní pokuty nepřevyšuje ani dnes platná kritéria stanovená v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru a žalovanému dle konstantní soudní judikatury i nadále vzniká povinnost platit žalobci úroky sjednané ve smlouvě. Dnem následujícím po odstoupení právního předchůdce od předmětné smlouvy se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.