7 C 240/2022-25 — Okresní soud v Třebíči

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 14. 9. 2022 domáhala se manželka rozvodu manželství s [celé jméno manžela], které bylo uzavřeno dne 6. 6. 2015 před Městským úřadem Rosice. Účastníkům se v průběhu manželství narodil dosud nezletilý syn [jméno]. Manželství bylo bezproblémové do roku 2017, kdy manžel odletěl na zahraniční misi do Iráku, kde byl po celou dobu těhotenství manželky. Po narození syna začaly problémy v manželství, a to i v intimní oblasti. Manžel se věnoval spíše svým zálibám než rodině. Manželka nyní očekává narození dítěte, jehož otcem je její současný přítel [jméno] [jméno], se kterým žije. Manželka se ze společné domácnosti odstěhovala 18. 11. 2021. Manžel se k návrhu na rozvod připojil, avšak nesouhlasil s příčinami rozvratu tvrzenými manželkou. Rodině se věnoval dostatečně, o syna se od malička staral, zajistil koupi rodinného domu, který následně sám opravoval. Problémy v intimní oblasti způsobil jeho blok z účasti u porodu. Po nástupu do zaměstnání začala být manželka odtažitá a přestala se o manžela zajímat. Chodila pozdě z práce. Na začátku loňského listopadu zjistil, že navázala vztah se sousedem [jméno] [jméno], se kterým ji dříve seznámil. V projednávané věci provedl soud dokazování listinami a účastnickými výpověďmi obou manželů. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 6. 6. 2015 před Městským úřadem Rosice, oba byli tehdy svobodní. Manželka se jmenovala [příjmení]. Z účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, že společnou domácnost manželé nevedou od 18. 11. 2021, kdy se společně se synem odstěhovala do Vícenic. Od konce listopadu 2021 tam s nimi žije také manželčin přítel [jméno] [jméno], se kterým nyní čeká dítě. Příčiny rozvratu manželství spatřuje v odcizení ze strany manžela po jeho návratu z mise a dále v tom, že spolu trávili minimum času. Z těhotenského průkazu manželky vyplývá, že předpokládaný termín porodu je 29. 1. 2023. Z účastnické výpovědi manžela bylo zjištěno, že není pravdou, že by se jeho chování po návratu z mise změnilo, neboť se velmi těšil na narození potomka. V době covidu však manželka trpěla úzkostmi, a proto později začala brát antidepresiva. Poté se její chování změnilo a začala se k němu chovat nadřazeně. V listopadu 2021 zjistil, že má manželka poměr se sousedem. Když její nevěru odhalil, začala jej všude pomlouvat. Oba manželé shodně vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 11 Nc 1088/2021-41 ze dne 16. 5. 2022 byla schválena dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého [jméno] pro dobu do a po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 6. 2022. Ze zprávy kolizního opatrovníka (Město Náměšť nad Oslavou) vyplývá, že na straně nezl. [jméno] nejsou dány žádné zvláštní důvody, které by bránily rozvodu manželství jeho rodičů ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a) o. z. <i>Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> <i>Podle ust. § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>Podle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že jejich manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jako manželé spolu nežijí od poloviny listopadu 2021, manželka má již nového partnera, se kterým čeká dítě. Manželství účastníků je tedy již jen formálním svazkem a neplní žádnou ze svých společenských funkcí. Manžel se k návrhu manželky připojil a fakticky se tak jedná o společný návrh na rozvod manželství. O výchově a výživě nezletilého syna účastníků pro dobu po rozvodu již bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Současně nejsou na straně nezletilého dány žádné důvody, které by bránily rozvodu manželství jeho rodičů. Soud proto žalobě vyhověl a manželství za splnění všech zákonných podmínek výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud v absolutně odlišném pohledu každého z manželů na společné soužití a jeho fungování a v důsledku toho pak též v intimním vztahu manželky s jiným mužem. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), podle něhož v řízení o rozvod manželství obecně nemají manželé právo na náhradu nákladů řízení. Předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení odůvodněné okolnostmi případu soud v dané věci neshledal.