7 C 293/2021-125 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 11. 2021 domáhal se žalobce snížení výživného stanoveného rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 30 P 253/2008 pro tehdy nezletilého žalovaného ve výši 1 500 Kč měsíčně na částku 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 8. 2021. Svoji žalobu odůvodnil tím, že výživné hradil pravidelně až do roku 2017. Od té doby je hradí nepravidelně, neboť má psychické potíže a jen příležitostná zaměstnání. Dále uvedl, že od 23. 8. 2021 je dlouhodobě hospitalizován v Psychiatrické léčebně v Jemnici. Pobírá pouze dávky hmotné nouze ve výši existenčního minima, tj. 2 490 Kč. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobce mu dluží na výživném cca 80 000 Kč, na jeho výchově se nikdy nepodílel, nikdy mu nedal ani dárek k narozeninám nebo k Vánocům. Všechny potřeby žalovaného vždy zajišťovala a zajišťuje matka, která je v částečném invalidním důchodu. Žalovaný studuje na Středním stavebním učilišti v Třebíči a nemá proto dostatek finančních prostředků. Prostřednictvím své zástupkyně žalovaný při jednání doplnil, že v 1. a 2. ročníku střední školy si musel koupit nářadí za celkem asi 12 000 Kč. Trpí skoliózou páteře. Jeho matka pobírá invalidní důchod v aktuální výši 9 300 Kč měsíčně a dále pobírá přídavky ve výši 1 350 Kč měsíčně. Za poslední 3 měsíce doplácel výživné žalovanému namísto žalobce stát, a to ve výši 1 500 Kč měsíčně. 3. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 7 C 293/2021-27 ze dne 24. 1. 2022 byla výrokem I. žaloba zamítnuta. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 89/2022-51 ze dne 31. 5. 2022 byl rozsudek zdejšího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s tím, jak ve věci dále postupovat. 4. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 27. 11. 2008, č. j. 30 P 253/2008-30 byla schválena dohoda rodičů ohledně výchovy a výživného pro tehdy nezletilého žalovaného ve výši 1 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 10. 2008. Žalobce byl v té době svobodný a měl jednu vyživovací povinnost. Jeho měsíční příjem tehdy činil 10 – 11 tisíc Kč čistého. Žalovaný tehdy navštěvoval mateřskou školku. 5. Z potvrzení o studiu ze dne 30. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je ve školním roce 2021 2022 žákem 3. ročníku oboru truhlář na Střední škole stavební v Třebíči. Jedná se přitom o denní studium. 6. Z kopie poštovní poukázky bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 21. 10. 2021 matce žalovaného částku 500 Kč. 7. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že se léčí na kardiologii a bere léky na alergii. Nemá žádné finančně náročné koníčky, ani mimořádné výdaje spojené se školou. 8. Ze zprávy Úřadu práce, Kontaktní pracoviště Tábor bylo zjištěno, že žalobce pobíral v období od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2021 dávky hmotné nouze ve výši 2 490 Kč měsíčně, vyjma měsíce srpna, kdy obdržel pouze 2 416 Kč. Jednalo se o příspěvek na živobytí. Z další zprávy téhož úřadu bylo zjištěno, že žalobce byl naposledy v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 5. 8. 2020 do 1. 6. 2021. 9. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor bylo zjištěno, že žalobce v období od 1. 8. 2021 do 4. 8. 2022 nepobíral žádné dávky nemocenského ani důchodového pojištění. 10. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Kontaktní pracoviště [obec] bylo zjištěno, že žalobce pobírá dávky hmotné nouze od 1. 4. 2022. Žalobci je pravidelně vyplácen doplatek na bydlení v měsíční výši 5 100 Kč a dále příspěvek na živobytí v průměrné výši cca 2 800 Kč měsíčně. Z další zprávy téhož úřadu bylo zjištěno, že žalobce v období od 1. 12. 2021 do 31. 8. 2022 nepobíral žádné dávky státní sociální podpory. Z další zprávy téhož úřadu vyplývá, že žalobce nebyl v době od 8. 12. 2021 do 17. 8. 2022 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nebyly mu vydány žádné doporučenky, neboť je v dočasné pracovní neschopnosti. 11. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce byl hospitalizován v Psychiatrické léčebně [obec] od 23. 8. 2021 do 6. 12. 2021. Nejprve byl přijat k protialkoholní léčbě, kde však nebyl schopen zvládat režim, a proto byl přeřazen do psychiatrického režimu. Po nasazení antipsychotické medikace se sluchové halucinace zmírnily, ale nevymizely. Žalobci byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Po léčbě se zdržoval ve chráněném bydlení v [obec], kde abstinoval a docházel do ambulance. Vše však s dopomocí sociální pracovnice, neboť nebyl schopen si sám dávkovat léky, ani nakládat s financemi. Přetrvávaly sluchové halucinace. Vzhledem k závažnosti onemocnění nebyl schopen vykonávat výdělečnou činnost. Poté, co bylo chráněné bydlení v [obec] uzavřeno, se od dubna 2022 přemístil do centra Darmoděj v [obec] Diagnóza paranoidní schizofrenie má velmi nejistou prognózu. I přes velké dávky medikace zůstává stav žalobce spíše neměnný, přetrvávají sluchové halucinace, úzkosti, emoční oploštělost a lehká zneužitelnost. Žalobce není schopen vykonávat běžné zaměstnání, mohl ev. pracovat pouze v chráněné dílně na zkrácený úvazek. Potřebuje dohled druhé osoby, aby dodržoval náplň práce a pracovní dobu. 12. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], praktické lékařky žalobce bylo zjištěno, že v její péči je od 31. 3. 2022, kdy nastoupil od programu následné péče Darmoděj po léčení závislosti na alkoholu. Žalobce potřebuje dohled a dopomoc sociální pracovnice. Není schopen zařazení do pracovního poměru, nedodržuje smluvní termíny a neumí hospodařit s penězi. Měl požádáno o invalidní důchod. Pokud by měl být teoreticky zařazen do pracovního poměru, tak pouze v chráněném prostředí s dohledem. 13. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z Léčebných lázní [obec] bylo zjištěno, že žalovanému byla stanovena diagnóza F102 – poruchy způsobené alkoholem a F200 – paranoidní schizofrenie. V péči této ambulance je žalobce od 12. 4. 2022, jinak je v péči psychiatrů od roku 2007. Žalobce aktuálně trpí halucinacemi, bludy, sociálním stažením a emoční oploštělostí. Není aktuálně schopen žádné soustavné výdělečné činnosti. Prognóza do budoucna je nejistá ohledně trvání abstinence, špatná ohledně práceschopnosti a nejistá ohledně kompenzace psychotického onemocnění. 14. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Jeseník byly zjištěno, že žalobci nebyly v předmětném období vyplaceny žádné dávky. 15. Z potvrzení o studiu ze dne 2. 9. 2022 vyplývá, že žalovaný navštěvoval od 1. 9. 2021 do 20. 6. 2022 Střední školu stavební v [obec] a úspěšně ji absolvoval v oboru truhlář. 16. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 4. 8. 2022 vyplývá, že žalovaný je od 4. 8. 2022 zaměstnán u Dřevozpracujícího výrobního družstva [obec] jako truhlář. 17. Ze zprávy Úřadu práce, Kontaktní pracoviště [obec] bylo zjištěno, že žalovaný pobíral od ledna do září 2022 přídavky na dítě ve výši 1 380 Kč měsíčně a náhradní výživné v rozmezí od 1 000 Kč do 1 375 Kč. 18. Z poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalobce zasílal v období od října 2021 do srpna 2022 výživné vždy v částce 500 Kč měsíčně k rukám matky žalovaného. Dne 30. 8. 2022 jí pak zaslal částku 30 000 Kč. 19. Další provedené důkazy nebyly pro rozhodnutí soudu v této věci podstatné. <i>20. Podle § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnáními výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře jaké tak činí, přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> <i>21. Podle § 915 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>22. Podle ust. § 923 odst. 1o.z. per analogiam změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.</i> 23. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce z důvodu svého špatného zdravotního stavu není schopen vykonávat prakticky žádnou výdělečnou činnost. Jeho jediným příjmem tak v předmětném období (až do 22. 6. 2022, kdy žalovaný ukončil přípravu na budoucí povolání) byly a jsou dávky hmotné nouze, jejichž celková výše (necelých 8 000 Kč měsíčně) sotva postačí k naplnění základních životní potřeb žalobce. Zde soud výslovně upozorňuje na znění citované § 915 o.z., dle kterého životní úroveň dítěte má být zásadně shodná se životní úrovní rodiče. Toto pravidlo má přitom přednost před hlediskem odůvodněných potřeb dítěte, které mohou životní úroveň povinného rodiče značně přesahovat. Je sice pravdou, že v roce 2008, kdy se žalobce zavázal hradit výživné na