5 C 133/2023-78 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2023 ve znění její změny připuštěné soudem domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že mezi žalovaným 1/ a žalovaným 2/ neexistuje nájemní vztah založený smlouvou o nájmu honitby z 18. 11. 2022. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným 1/ jako pronajímatelem a žalovaným 2/ jako nájemcem byla dne 18. 11. 2022 uzavřena smlouva o nájmu honitby s názvem [obec] (dále jen nájemní smlouva), v jejímž článku I. odst. 3 je uvedeno, že kompetence uzavřít nájemní smlouvu byla na straně žalovaného 1/ valnou hromadou tohoto žalovaného přenesena na jeho honební výbor a záměr pronájmu honitby žalovanému 2/ byl honebním výborem žalovaného 1/ schválen. Dle názoru žalobce je nájemní smlouva neplatná proto, že byla uzavřena honebním starostou žalovaného 1/ bez předchozího souhlasu příslušného orgánu honebního společenstva, neboť nedošlo u žalovaného 1/ k přenesení působnosti valné hromady na honební výbor v souladu s ustanoveními § 21 odst. 1 písm. c/ a § 21 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti v platném znění. Naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby je dle jeho názoru dán tím, že je členem žalovaného 1/a uzavření nájemní smlouvy se přímo dotýká jeho práv a povinností, neboť byl společně s dalšími členy žalovaného 1/ zbaven možnosti rozhodnout o způsobu využití předmětné honitby. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že u žalobce není dán naléhavý právní zájem na jím navržené určení, neboť by případné vyhovění žalobě nemohlo nic změnit na právním postavení žalobce, který navíc na valné hromadě žalovaného 1/ konané dne 6. 3. 2023 žádné námitky vůči nájemní smlouvě neuplatnil a nabídku na uzavření nájemní smlouvy zaslal pozdě a bez uvedení navržené ceny. Předmětnou nájemní smlouvu považuje za platnou a řádně schválenou valnou hromadou žalovaného 1/ konanou 6. 3. 2023. 3. Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi žalovanými byla dne 18. 11. 2022 uzavřena smlouva o nájmu předmětné honitby [obec] na období od 1. 4. 2023 do 31. 3. 2033 a žalobce je členem žalovaného 1/. Dne 6. 3. 2023 se konala valná hromada žalovaného 1/, jejíž platnost je předmětem soudního řízení vedeného mezi stejnými účastníky u Krajského soudu v Brně. Nájemcem předmětné honitby byl v období od 1. 4. 2003 do 31. 3. 2023 žalobce. Spornou zůstala platnost předmětné nájemní smlouvy a otázka existence naléhavého právního zájmu žalobce na navrženém určení. 4. Žaloba podaná žalobcem je nepochybně určovací žalobou dle § 80 o.s.ř., podle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. V této souvislosti již soudní judikatura opakovaně dovodila, například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ve věci vedené u něj pod sp. zn. 2 Cz 8/71 a mnoha dalších, že jestliže není naléhavý právní zájem dám, nemůže být žaloba už z tohoto důvodu opodstatněna. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení. jeho právní postavení stalo nejistým. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 2. 2009 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 30 Cdo 620/2008 je určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. 5. S přihlédnutím ke shora uvedeným judikaturním názorům dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem žalobce na navrženém určení není dán. Žalobce v současné době po uplynutí doby jeho předchozí nájemní smlouvy nedisponuje žádným právem, které by jej opravňovalo k užívání předmětné honitby, a nemůže být proto ohroženo žádné jeho existující právo k ní. Jeho právní postavení není ani nejistým, neboť i kdyby případně uspěl ve sporu u Krajského soudu v Brně, ve kterém napadl platnost valné hromady žalovaného 1/ konané dne 6. 3. 2023, a musela se proto konat valná hromada nová, mohl by být pouze jedním z uchazečů o nájem honitby bez nároku na úspěch. Případné vyhovující rozhodnutí soudu by pak nemohlo ani vytvořit pevný právní rámec vztahů mezi účastníky a předejít budoucím sporům mezi nimi. Naopak by zjevně další spory mezi nimi spíše vyvolalo, neboť by ohledně práva užívání předmětné honitby po 1. 4. 2023 vzniklo právní vakuum a nebylo by zřejmé, kdo je honitbu oprávněn užívat. Ze všech shora uvedených důvodů soud pro nedostatek naléhavého právního zájmu na navrženém určení jako nedůvodnou zamítl, aniž se dále zabýval otázkou platnosti nájemní smlouvy či dalšími skutečnostmi mezi účastníky spornými. 6. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na jejich náhradu ve věci plně úspěšným žalovaným oprávněným vzhledem k nedělitelnosti výsledku mezi nimi společně a nerozdílně. Tyto náklady představují náklady právního zastoupení advokátem při společném zastupování svou účastníků, a to jeho odměnu za 4 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě a účast na dvou jednáních soudu) po 4 000 Kč při tarifní hodnotě sporu 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení (2 krát 2 500 Kč snížená o 20% dle § 12 odst. 4 téže vyhlášky), čtyři paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času za dvě jízdy k jednáním soudu [obec] – [obec] a zpět za 6 hodin ve výši 1 200 Kč (12 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky), cestovné k dvěma jednáním soudu [obec] – [obec] a zpět vozidlem Mercedes GLE 450 v celkové výši 2 237 Kč (celkem 240 Kč při paušální náhradě 5,20 Kč za 1 km dle § 1 písm. b/ vyhl. č. 467/2022 Sb., průměrné spotřebě vozidla 10 litrů na 100 km a ceně paliva 41,20 Kč za 1 litr při použitém palivu benzin 95 oktanů dle § 4 písm. a/ téže vyhlášky), a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 4 334 Kč, neboť zástupce žalovaných osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Celkem tak výše nákladů řízení vzniklých žalovaným činí 24 971 Kč (po zaokrouhlení jednotlivých částek na celé koruny) a soud uložil žalobci žalovaným zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalobci ve splátkách.