5 C 7/2023-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 826,20 Kč z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného dne 28. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 10 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobce. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena z údajů poskytnutých žalovaným o počtech členů jeho domácnosti, životních nákladech, z údajů na účtu žalovaného a údajů ve veřejně dostupných registrech. Pro případ prodlení žalovaného byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky a dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní poplatky sjednané ve smlouvě a náklady žalobce na vymáhání pohledávky ve výši 35 Kč za každou z upomínek. Žalovaný dosud na splnění svých závazků ze smlouvy zaplatil pouze 973 Kč, tato částka byla žalobcem započtena na úhradu části úroků z prodlení a smluvních pokut. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 10 800 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 2 920 Kč, na poplatku za službu„ presto“ 165 Kč, na zákonném úroku z prodlení 802,86 Kč, na účelně vynaložených nákladech 980 Kč a na smluvní pokutě za prvních devadesát dnů prodlení 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaný dosud spornou částku s příslušenstvím, smluvní pokutou, poplatky a náklady na vymáhání v tomto rozsahu nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřenou mezi účastníky 28. 12. 2021, popisem základních vlastností předmětného úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků žalobce, výpisem o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, výpisem z účtu žalovaného a výzvou žalobce z 25. 8. 2022 včetně podacího lístku. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného dne 28. 12. 2021 řádně dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 10 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit způsobem stanoveným ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobce. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena z údajů poskytnutých žalovaným o počtech členů jeho domácnosti, životních nákladech, z údajů na účtu žalovaného a údajů ve veřejně dostupných registrech. V rámci tohoto ověření bylo zjištěno, že žalovaný má ověřený čistý měsíční příjem asi 20 660 Kč, žije sám a jeho disponibilní příjem činí 11 500 Kč měsíčně, přičemž vzhledem k výši úvěru považuje soud tento způsob prověření za dostačující. Pro případ prodlení žalovaného byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky a dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní poplatky sjednané ve smlouvě a náklady žalobce na vymáhání pohledávky ve výši 35 Kč za každou z upomínek. Žalovaný dosud na splnění svých závazků ze smlouvy zaplatil pouze 973 Kč, tato částka byla žalobcem započtena na úhradu části úroků z prodlení a smluvních pokut. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 10 800 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 2 920 Kč, na poplatku za službu„ presto“ 165 Kč, na zákonném úroku z prodlení 802,86 Kč, na účelně vynaložených nákladech 980 Kč a na smluvní pokutě za prvních devadesát dnů prodlení 0,1% denně z dlužné částky. Co do výše vychází žalobou uplatněné nároky z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Rovněž sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení po dobu 90 dnů považuje soud za platně sjednanou dle § 2048 a následujících občanského zákoníku, neboť tato výše smluvní pokuty respektuje omezení stanovená v § 122 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobou uplatněné nároky na zaplacení smluvních poplatků a nákladů žalobce na vymáhání mají rovněž oporu ve smluvním ujednání účastníků. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství a smluvní pokuty jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.