6 C 146/2020-225 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vydání rozhodnutí, kterým bude vypořádáno zaniklé společné jmění účastníků jako bývalých manželů. 2. Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci: 3. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o samotném způsobu vypořádání zaniklého společného jmění tím způsobem, že žalobkyni budou do jejího výlučného vlastnictví přikázány zůstatky na účtech uvedených ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozsudku a žalovanému budou do jeho výlučného vlastnictví přikázány zbývající majetkové hodnoty uvedené pod bodem II. rozsudku. Spornou však zůstala výše vypořádacího podílu na úplné majetkové vyrovnání účastníků. 4. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 14.8.2019 vydaného pod číslem jednacím 7C 38/2019-53, vzal soud za prokázané, že účastníci řízení byli manžely, a to od 12.6.2010 do 18.9.2019, kdy citované rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci. 5. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že za trvání manželství účastníci nabyli hodnoty popsané ve výrokové části tohoto rozsudku pod body I. a II. Mezi účastníky řízení rovněž není sporu o tom, že věci dle navrženého způsobu jejich vypořádání má i ve svém faktickém držení ten který účastník. 6. Pokud jde o vkladový účet stavebního spoření uvedený pod bodem I. a) rozsudku, pak jeho zůstatek ke dni zániku manželství ve výši 275 441,87 Kč soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] ze dne 24.3.2021, přičemž mezi stranami je nesporné, že z tohoto zůstatku byla částka 118 537 Kč žalobkyní naspořena samostatně ještě před uzavřením manželství a nepodléhá tak vypořádání. 7. Pokud jde o běžný účet uvedený pod bodem I. b) rozsudku, pak jeho zůstatek ke dni zániku manželství ve výši 50 261 Kč soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] pod č.l. 104 spisu. 8. Pokud jde o pozemek uvedený pod bodem II. a) rozsudku, pak jeho obvyklá hodnota ke dni zániku manželství byla určena oběma stranami konsenzuálně ve výši 2 000 Kč. 9. Pokud jde o majetkovou účast žalobkyně na podnikání žalovaného, pak soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku [obec] školy technické a ekonomické v [obec] ze dne 27.5.2022 [číslo] dle kterých hodnota podnikání žalovaného jako OSVČ ke dni zániku manželství byla nulová. 10. Pokud jde o osobní automobil zn. Peugeot, traktor s vlekem a přívěs za automobil uvedené pod bodem II. c) rozsudku, pak jejich hodnotu ke dni zániku manželství soud stanovil vycházeje ze závěrů znaleckého posudku [obec] školy technické a ekonomické v [obec] ze dne 27.5.2022 [číslo] částkou v celkové výši 210 500 Kč. 11. Pokud jde o zhodnocení zemědělské stavby na pozemku p.č. st. [číslo] a zhodnocení domu [adresa] jako nemovitostí žalovaného uvedených pod body II. d) a e) rozsudku, pak tuto hodnotu ke dni zániku manželství soud stanovil vycházeje rovněž ze závěrů znaleckého posudku [obec] školy technické a ekonomické v [obec] ze dne 27.5.2022 [číslo] částkou ve výši 17 000 Kč, resp. částkou ve výši 247 000 Kč. I v této části soud považoval závěry znaleckého posudku za koherentní, odůvodněné a správné, přičemž z pohledu soudu nic nenasvědčuje tvrzení, že by snad znalecký ústav mylně zohledňoval i související investice provedené mimo trvání manželství. Pokud bylo v řízení tvrzeno, že na uvedeném zhodnocení měly podíl dary nabyté jen některým z manželů, pak ani toto tvrzení nelze zohlednit za situace, kdy ani jeden z účastníků neprokázal, že by se skutečně jednalo o výlučné darování jen jednomu z nich za výslovného vyloučení druhého manžela jako obdarovaného a je tak nutno vycházet z předpokladu, že tak obecně bylo na zhodnocení nemovitostí darováno oběma účastníkům společně. 12. Pokud jde o běžný účet uvedený pod bodem II. f) rozsudku a podnikatelský účet uvedený pod bodem II. g) rozsudku, pak jejich zůstatky ke dni zániku manželství ve výši 4 946,30 Kč, resp. 1 028,29 Kč soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] pod č.l. 184 spisu ze dne 25.7.2022. 13. Pokud jde o smluvní odkupné uvedené pod bodem II. h) rozsudku, pak jeho hodnotu ke dni zániku manželství ve výši 32 711 Kč soud zjistil ze sdělení [právnická osoba] pod č.l. 143 spisu ze dne 9.6.2021. 14. Pokud jde o účet penzijního připojištění uvedený pod bodem II., pak jeho zůstatek ke dni zániku manželství ve výši 131 394,04 Kč soud zjistil ze sdělení [obec] spořitelny – penzijní společnost, a.s. pod č.l. 188 spisu ze dne 24.8.2022. 15. Pokud jde o movité věci uvedené pod bodem II. j) rozsudku, pak jejich hodnotu ke dni zániku manželství soud určil vycházeje z dohody stran (opírající se o znalecký posudek) v celkové výši 80 900 Kč. 16. Pasiva účastníků v řízení nebyly tvrzeny ani soudem zjištěny. 17. Při úvaze o způsobu rozhodnutí ve věci soud po provedeném dokazování v projednávaném případě neshledal žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly odchýlení se od zásady rovnosti podílů účastníků na společném majetku, když žádný ani žádný z účastníků se rozhodnutí soudu v tomto smyslu nedomáhal. Soud rovněž neshledal důvod pro to, aby při vypořádání zohlednil stav finančních prostředků na účtech účastníků namísto ke dni zániku manželství již ke dni 14.7.2017, když žalobkyně v řízení nijak neprokázala, že od tohoto data do zániku manželství žalovaný využil společné prostředky pouze pro svoji výlučnou potřebu, resp, za jakým účelem, kdy a v jakém konkrétním objemu tak učinil. Při konkrétním způsobu vypořádání věcí tvořících společné jmění manželů vycházel soud ze shodného návrhu účastníků na provedení tohoto vypořádání. Z výše uvedených zjištění konečně vyplývá, že žalovanému se na podkladě tohoto rozhodnutí ze zaniklého společného jmění manželů dostává majetek v celkové hodnotě 727 480 Kč (po zaokrouhlení) a žalobkyni majetek v celkové hodnotě 207 166 Kč (po zaokrouhlení). Z toho důvodu je tedy na místě, aby žalovaný uhradil žalobkyni na vypořádání rovnocenného podílu právě částku 260 157 Kč. 18. Rozsudkem stanovená lhůta žalovanému ke splnění povinnosti vyrovnat podíl žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto zákonného ustanovení. 19. Po právní stránce soud věc hodnotil v intencích ustanovení § 735 a násl. občanského zákoníku. 20. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady částečné úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Způsobem uvedeným ve výroku rozsudku pak bylo o nákladech řízení rozhodnuto s ohledem na to, že každému z účastníků se dostává poloviny společného majetku a nelze tedy hovořit o převážném úspěchu ani jednoho z nich. 21. Státu Česká republika v průběhu řízení vznikly náklady ve výši 76 491,36 Kč spočívající ve vyplaceném znalečném. Povinnost k úhradě těchto nákladů soud ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu uložil z jedné poloviny žalovanému podle jeho úspěchu v řízení v rozsahu 50%, přičemž u žalobkyně zohlednil jí přiznané osvobození od soudního poplatku a povinnost k úhradě nákladů státu jí tak neukládal.