6 C 203/2022-18 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se manžel rozvodu manželství účastníků. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedl, že manželství sice bylo zpočátku šťastné, v posledním roce trvání manželství se však ukázalo, že životní cíle a rozpory v názorech manželů co se týče vedení společné domácnosti a společné budoucnosti již nejsou nadále slučitelné. Názory manželů na vedení společného života se stále více liší a došlo mezi k citovému odcizení. Od 24.8.2021 spolu manželé nežijí, tj. nevedou manželské a rodinné společenství ani společnou domácnost. Jako účastník manžel dále doplnil, že žije s přítelkyní a o obnově manželského soužití již neuvažuje. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila s tím, že k odcizení došlo pouze na straně manžela. Jeho odchod ze společné domácnosti byl impulzivní a nebyl předem komunikován. Uvedla, že náprava manželského soužití není vyloučena, manžel se sám snaží zachovat dobré vztahy. Manželství přitom bylo stabilní a funkční 25 let se vzájemnou podporou. Rozvod přitom není v zájmu nezletilé dcery, ani již zletilého syna. Jako další důvod pro zachování manželství uvedla manželka její poškození emoční, sociální a v neposlední řadě finanční. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícím podstatným závěrům o skutkovém stavu věci: Z oddacího listu účastníků a jejich shodných skutkových tvrzení vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a doposud formálně trvá. Mezi stranami rovněž není sporu o tom, že z manželství se narodily dvě děti, a to dnes již zletilý syn a dne [datum] dosud nezl. dcera [jméno]. Účastníci spolu od odchodu manžela ze společné domácnosti dne 24.8.2021 nežijí, nevedou společnou domácnost a stýkají se pouze příležitostně. Z účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že manželka má plat ze zaměstnání, který dle jejího vyjádření pokryje její náklady včetně zajištění dětí. Bydlení má zajištěno v rodinném domě, který je nyní v režimu SJM manželů. Zdravotní stav obou manželů je dobrý a žádný z nich nemá výdaje neobvyklého charakteru. Manžel je též zajištěn po stránce příjmové i po stránce bydlení. Žije s jinou partnerkou a na tomto stavu nehodlá ničeho měnit. S oběma dětmi se stýká podle jejich časových možností. Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 9.11.2022, číslo jednací [číslo jednací] soud zjistil, že jím byla pravomocně provedena úprava poměrů nezl. dcery [jméno] pro dobu do i po rozvodu manželství jejích rodičů. V projednávané věci dospěl soud zejména s ohledem na postoj manžela, jeho zjevně oslabené citové pouto k manželce a nynější způsob jeho vnímání kvalit manželství k závěru, že v manželství účastníků lze konstatovat kvalifikovaný rozvrat ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku, pročež přistoupil k vyhovění žalobě. Pokud nyní po opuštění společné domácnosti manželem účastníci žijí přibližně rok a půl odděleně a manžel již v jiném partnerství tento stav vnímá lépe než předchozí společné soužití, pak nezbývá než konstatovat, že manželství je již v daném případě pouze formálním svazkem neplnícím žádnou ze svých společenských funkcí. Manžela přitom nelze nutit, aby proti své vůli v manželském svazku setrvával. Dle názoru soudu z provedeného řízení nelze dovodit, že by některý z účastníků byl právě tím manželem, který se porušováním manželských povinností převážně podílel na rozvratu manželství. Soud z provedených důkazů ani nezjistil, že by některému z manželů rozvodem byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma v intencích ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Vyslovení rozvodu je v projednávaném případě de facto jen potvrzením dlouhodobého stavu mezi účastníky nemajícím samo o sobě zjevný přímý dopad na jejich děti, přičemž i dosud nezl. dcera [jméno] se svým věkem blíží zletilosti a lze tak předpokládat, že samotné rozhodnutí o rozvodu nebude představovat rozpor se zájmy dětí narozených z manželství definovanými v ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku Příčiny rozvratu manželství soud shledal v odlišných pohledech účastníků na hodnotový základ společného soužití vedoucích k citovému odcizení především na straně manžela. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, když zároveň neshledal takové okolnosti případu nebo poměry účastníků, které by přiznání náhrady těchto nákladů nebo jejich části odůvodňovaly.