7 C 338/2022-48 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným původně Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 5. 3. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 088,96 Kč z titulu smluvní pokuty a dále z titulu dlužného nájemného za pronájem za zařízení HD – DVR Mediabox. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném řízení vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 20. 1. 2010 do pronájmu koncové zařízení HD – DVR Mediabox (Gateway DAWN GATEWAY HDD DMC7002KLG [číslo]). Smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas byla sjednána ve výši 5 000 Kč. Nájemné bylo určeno odkazem na platný Ceník pronájmu koncového zařízení. Žalovaný neuhradil nájemné za pronájem uvedeného koncového zařízení vyfakturovaná mu žalobkyní ve vyúčtováních [číslo] Poslední uvedenou fakturou vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému též částku 500 Kč, která představuje sjednaný poplatek za odpojení. Dopisem ze dne 21. 10. 2020 odstoupila žalobkyně od smlouvy z důvodu dlouhodobého neplnění závazků žalovaným a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 2 826,17 Kč. Žalovaný pronajaté zařízení právní předchůdkyni žalobkyně v rozporu se smluvním ujednáním nevrátil a vznikla mu tak povinnost uhradit jí smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 31. 1. 2022 předžalobní upomínku, v níž žalovaného vyzvala k úhradě částky 10 548,34 Kč. Žalovaný však dosud žalobkyni dlužnou částku za pronájem koncového zařízení, poplatek za odpojení a smluvní pokutu ani zčásti neuhradil. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 40/1964, občanského zákoníku ve znění platném do 31. 12. 2013, zejm. dle ust. § 663, § 671 a ust. § 544 a násl. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 500 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – dále též jen„ AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle §13 odst. 4 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky (tedy nároky vyplývající z právních vztahů založených obdobnými účastnickými smlouvami) přitom žalobkyně uplatňuje jen u tohoto soudu opakovaně. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT. Podle § 14b odst. 1 bodu 2 AT tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/AT), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta první o.s.ř.