12 C 149/2024-17 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně na zaplacení částky 21 431,33 Kč s dalším příslušenstvím jako dlužné kupní ceny dodané elektrické energie.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin – smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 2. 2023, ceníku pro produktovou řadu, informací pro zákazníka, vyúčtování variabilní symbol , var. symbol, , návrhu na ukončení smlouvy ze dne 13. 6. 2023, vyúčtování smluvní pokuty, předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2023, 19. 1. 2024, dokladu o odeslání ze dne 8. 11. 2023, 19. 1. 2024 v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:Žalovaný v řízení nezpochybnil tvrzení žalobkyně o tom, že na podkladě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 2. 2023 odebral na smluveném odběrném místě v období od 23. 3. 2023 do 28. 6. 2023 elektřinu, jejíž kupní cenu však dosud na podkladě fakturace řádně neuhradil. V řízení rovněž zůstává nespornou samotná výše tohoto již splatného a dosud nesplněného dluhu. Žaloba je tak v plném rozsahu důvodná a jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky kupní ceny a smluvních pokut za prodlení povinen hradit i žalobkyní uplatněný zákonný úrok z prodlení.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, sestávající ze soudního poplatku ve výši 858 Kč, navýšené odměny advokáta o 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby a 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů dle cit. advokátního tarifu.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.