7 C 302/2023-12 — Okresní soud v Třebíči

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 8. 11. 2023 domáhala se manželka rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 15. 8. 1987 před Místním národním výborem v [obec]. Za dobu trvání manželství se narodily dvě děti, které jsou již zletilé. Manželství nefunguje více jak deset let. Ačkoliv manželé žijí v jednom domě, nesdílí společnou domácnost, neboť se naprosto odcizili. Manžel se při jednání konaném dne 19. 2. 2024 k návrhu na rozvod manželství připojil. V projednávané věci provedl soud dokazování listinami a účastnickými výslechy obou manželů. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli před Místním národním výborem v [obec] dne 15. 8. 1987. Oba byli svobodní, manželka se za svobodna jmenovala [příjmení]. Z účastnických výpovědí obou manželů bylo zjištěno, že spolu nežijí více jak deset let. Manželé spatřují příčinu rozvratu manželství ve vzájemném odcizení. Oba manželé nevidí žádnou možnost na obnovení manželského soužití. <i>Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> <i>Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>Podle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Zejména výpověďmi obou účastníků má soud za prokázané, že jejich manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Manželé spolu nežijí manželským životem déle jak deset let, i přestože dosud obývají jeden dům. Jejich manželství je proto jen formálním svazkem a neplní žádnou ze svých společenských funkcí. Děti, které se za trvání manželství narodily, jsou již zletilé. Manžel se k návrhu manželky připojil. Soud proto žalobě manželky vyhověl a manželství výrokem I. tohoto rozsudku rozvedl. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud ve vzájemném odcizení. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), podle něhož v řízení o rozvod manželství obecně nemají manželé právo na náhradu nákladů řízení. Předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení odůvodněné okolnostmi případu soud v dané věci neshledal, přičemž žádný z účastníků ani přiznání náhrady nákladů řízení nežádal.