21 C 33/2025-88 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu, zdejšímu soudu doručenou dne 15. 7. 2025, domáhala zaplacení částky 96 667,00 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění žalovaný žalobkyni uhradil celkovou částku 39 734 Kč.2. Soud za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nařízenému dne 22. 10. 2025 bez omluvy nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, když soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým závěrům:4. Z návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru v celkové výši 80 000 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím jedinečného kódu 8230385841 dne 31. 5. 2024 v 20:15 hod. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 80 000 Kč, doba trvání úvěru činila 48 měsíců, celková výše měsíční splátky činila 5 161 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit činila 247 728 Kč, výpůjční úroková sazba činila 72,84 % p.a., předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů RPSN na spotřebitelský úvěr činila 102,82 %.5. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že celková výše spotřebitelského úvěru činila 80 000 Kč, doba trvání úvěru činila 48 měsíců, celková výše měsíční splátky činila 5 161 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit činila 247 728 Kč, výpůjční úroková sazba činila 72,84 % p.a., předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů RPSN na spotřebitelský úvěr činila 102,82 %. Smluvní pokuta byla ujednána tak, že žalobkyně je oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne žalovaný v prodlení o délce 30 dnů.6. Z oznámení žalobkyně ze dne 24. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno okamžité zesplatnění všech závazků vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, .7. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 6. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Z podacího archu ze dne 25. 6. 2025 bylo zjištěno, že tato byla žalovanému odeslána dne 25. 6. 2025.8. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně totožnost žalovaného zjistila z kopie občanského průkazu.9. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2024 bylo zjištěno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činil 29 000 Kč ze zaměstnání, celkem příjmy činily 29 000 Kč, výdaje, životní minimum činily částku 4 860 Kč, výdaje na spoření (stavební spoření, penzijní pojištění, apod.) činily 500 Kč, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky, apod.:) činily 2 000 Kč, výdaje bydlení (nájemné, inkaso) činily částku 4 843 Kč, ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) činily 500 Kč, celkem výdaje 12 703 Kč, rezerva 1 000 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, ., , adresa, , s datem nástupu 22. 9. 2022 na dobu neurčitou, byl svobodný, jako vzdělání bylo uvedeno maturita, forma bydlení u rodičů.10. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byla převedena částka 80 000 Kč dne 3. 6. 2024 na bankovní účet č. 02948447033/0800.11. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno finanční instituce s žádostí počet 7, Kategorie IV, expozice částka 1 944 897, Kategorie III, limit částka 72 000 Kč, Kategorie II., dluh po splatnosti 0.12. Z výpisu z rejstříku SOLUS nebyl zjištěn ke dni 17. 5. 2024 záznam žalovaného.13. Z přehledu transakcí , právnická osoba, ., bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, byla zjištěna příchozí platba dne 13. 5. 2024 od , právnická osoba, částka ve výši 45 400 Kč, dne 13. 3. 2024 od , právnická osoba, částka ve výši 38 000 Kč, dne 13. 2. 2024 od , právnická osoba, částka ve výši 41 050 Kč.14. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný splatil celkovou částku 39 734 Kč.15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2048 věty první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.18. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a zčásti nedůvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu ust. § 2395 o.z. a ust. § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Je evidentní, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní, jako podnikatelem na straně jedné a žalovaným, jako spotřebitelem, na straně druhé. Žalovanému je tedy nutno poskytnout náležitou ochranu, jakožto slabší straně. Soud po provedeném dokazování shledal uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou s ohledem na sjednanou výpůjční úrokovou sazbu 72,84 % p.a., přičemž předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů RPSN na spotřebitelský úvěr činila 102,82 %, a to pro rozpor s dobrými mravy, neboť sjednaný úrok v uzavřené smlouvě o spotřebitelském úvěru je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť je zcela nepřiměřený a podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou. Zde soud odkazuje na konstantní judikaturu, zejm. na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 nebo rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 3. 2019, č.j. 25 Co 296/2019-95.Vzhledem k tomu, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a toto ujednání nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy je smlouva o úvěru absolutně neplatná jako celek. S ohledem ke shora uvedenému a k ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z. a § 2993 o.z., jsou strany povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. Žalobkyně žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla částku 80 000 Kč, přičemž žalovaný k rukám žalobkyně uhradil částku 39 734 Kč. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni uhradit z titulu vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 40 266 Kč a dále příslušenství v podobě úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne 25. 6. 2025, odeslané dle podacího lístku dne 25. 6. 2025 s lhůtou pro zaplacení do 15 dnů od data odeslání a od 11. 7. 2025 se tedy žalovaný octil v prodlení. Ve zbylém rozsahu, soud ve výroku II. žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.21. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád s tím, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl procesně úspěšný ve větší části předmětu řízení, a proto by mu náležela poměrná část nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nekontaktní a ze spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.