5 C 293/2025-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 9. 2025 domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalovanému. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný, který je jeho zletilým synem, již ukončil přípravu na svoje budoucí povolání a je schopen se sám živit. Žalovaný s vyhověním žalobě souhlasil s tím, že již ukončil svoje studium, od 1. 10. 2025 pracuje a získal již rovněž živnostenský list.2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků a rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. 2. 2022, č.j. 10 P 100/2019-69, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2022, č.j. 37 Co 121/2022-135, vzal soud za prokázané, že poslední úprava výživného žalobce vůči tehdy nezletilému žalovanému byla provedena rozsudky uvedenými ve výroku, kterými bylo žalobci s účinností od 1. 9. 2021 zvýšeno výživné na částku 5 000 Kč měsíčně. Z dalších listinných důkazů předložených žalovaným soud dále zjistil, že žalovaný již ukončil studium na Střední průmyslové škole v Třebíči, poté byl od 1. 9. 2025 do 30. 9. 2025 veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, od 29. 9. 2025 disponuje živnostenským oprávněním v oboru přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, a od 1. 10. 2025 pracuje.4. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.5. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaný již ukončil přípravu na svoje budoucí povolání, je výdělečně činný a je schopen se sám živit. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému tak již zanikla a soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a rozhodnutí o stanovení výživného na tehdy nezletilého žalovaného změnil tak, že vyživovací povinnost žalobce se počínaje dnem zahájení řízení, tedy dnem 10. 9. 2025, zrušuje.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého obecně přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšnému žalobci. Protože však žalobci žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.