12 C 15/2026-37 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2025 domáhá se žalobkyně ve prospěch svého zletilého syna , jméno FO, , nar. 6. 10. 2006 změny rozsahu vyživovací povinnosti ve znění výroku tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že od poslední úpravy výživného uběhlo několik let a oprávněné potřeby jejího syna se podstatně zvýšily.Se souhlasem účastníků soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl ve věci dokazování zejména rozsudkem Okresního soudu , adresa, – východ ze dne 28. 2. 2018, čj. , spisová značka, . Z uvedeného vyplývá, že naposledy bylo dne 28. 2. 2018 o výživném pro tehdy nezl. , jméno FO, rozhodováno k návrhu jeho matky (nyní v procesním postavení žalobkyně) s tím, že z citovaného rozsudku je soudu zřejmé, že , jméno FO, , nar. 6. 10. 2006, za něhož podává žalobkyně tuto žalobu, nabyl zletilosti dne 6. 10. 2024.V daném případě tedy žaloba směřuje k moderaci výživného na zletilého účastníka, kterému již bylo výživné v minulosti jako nezletilému stanoveno. Jakmile však dítě nabude zletilosti, stává se samo plně procesně způsobilým a od tohoto okamžiku pouze zletilé dítě (a nikoliv již druhý rodič) je aktivně legitimováno k podání žaloby na stanovení či změnu vyživovací povinnosti. Tento nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně v projednávané věci znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalobkyně subjektem tvrzeného práva a že její žaloba nemůže být úspěšná, což vede k jejímu zamítnutí.Podmínky pro věcné rozhodnutí o žalobě v kontextu s ustanovením § 910 a násl. občanského zákoníku tedy nejsou ve věci splněny a z uvedených důvodů proto soudu nezbylo než rozhodnout ve znění výroku tohoto rozsudku.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.