9 C 272/2020-39 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem, tj. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], smlouvu o úvěru v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele. Konkrétně byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná dále uvedla číslo svého bankovního účtu, a aby byla registrace žalované o úvěr definitivní, odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázala se odeslat ze svého bankovního účtu odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši [částka] dle čl. 4 rámcové úvěrové smlouvy. Žalovaná následně uhradila odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši [částka]. Původní věřitel úvěr vyplatil ze svého firemního bankovního účtu vedeného u bankovního ústavu [jméno] [příjmení] [příjmení] na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] sjednanou částku. Předmětem sporu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka]. Úvěruschopnost žalované byla ze strany původního věřitele prověřována prostřednictvím databází, dále doložením potvrzením o příjmu a porovnáním příjmové a výdajové stránky dlužníka. Dne [datum] byla mezi žalobcem a původním věřitelem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovanou na žalobce. Oznámení o postoupení bylo žalovanému zasláno dopisem ze dne [datum]. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne [datum] (na adresu v [obec]). Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], jako úvěrujícím a žalovanou jako klientkou byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o úvěru [číslo] téhož dne i smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Předmětná částka byla poukázána na účet žalované dne [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Uvedené skutečnosti soud zjistil z rámcové smlouvy o úvěru, ze smlouvy o úvěru a z výpisu z účtu dokladujícího poukázání částky [částka] na účet označený žalovanou, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z profilu uživatele. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla mj. i pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Tuto skutečnost soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dovodil, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Dále soud dovodil, že mezi [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tato byla uzavřena v souladu s výše citovaným ustanovením § 2395 o.z. Bylo prokázáno, že původní věřitel žalované částku [částka] jako předmět úvěru poukázal na jí označený účet. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli jistinu [částka] do 30 dnů. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že žalobci či jeho právnímu předchůdci z uvedené částky cokoliv zaplatila. Soud proto žalobci přiznal částku [částka]. Z této částky byl žalobci přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal [částka] za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši [částka] za úkon, a náhradu výloh za tyto úkony po [částka]. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka [částka], daň činí [částka]. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno [částka] Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.