115 C 30/2020-30 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím jako vyúčtované smluvní pokuty za porušení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], kterou se žalobcem uzavřela žalovaná. Na základě této smlouvy [číslo] zajišťoval žalobce služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a to až do dne 30.4.2018, kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, kterými se v případě žalované rozumí: a) 2x Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno], b) 2x Přístupová karta [číslo] [číslo] (dále jen společně„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaná od žalobce převzala, což stvrdila svým podpisem na formuláři o provedení ze dne [datum], v rozporu se svými povinnostmi žalovaná žalobci po ukončení smlouvy [číslo] nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobci dle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno] a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty [číslo] [číslo]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že účastníci (žalobce s dřívějším označením [právnická osoba]) uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta služba Kombinované televize DIGI TV. Nedílnou součástí smlouvy byly zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV. Smlouva byla ukončena dne 30.4.2018. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, která byla za účelem plnění smlouvy žalované zapůjčena. Konkrétně se jednalo o 2x Set-top-box/CA Modul a 2x přístupová karta. Po ukončení smlouvy však žalovaná uvedená zařízení nevrátila, ačkoli byla o vrácení upomínána. Žalobce proto v souladu se smlouvou vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 2x 5 000 Kč a 2x 1 500 Kč. Žalovaná však smluvní pokuty neuhradila. Výše uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy [číslo] se zvláštními podmínkami pro službu Kombinované televize DIGI TV, z výzvy k vrácení technických zařízení s výzvou k úhradě smluvní pokuty a z předžalobní výzvy s poštovním podacím archem. <i>Dle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.</i> <i>Dle § 746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> Soud v daném případě na základě předložených listin dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky existovala smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, kdy za účelem plnění smlouvy byla žalované zapůjčena technická zařízení, konkrétně 2x set-top-box a dále 2x přístupová karta. Po ukončení smlouvy však žalovaná koncová zařízení nevrátila, ačkoli byla o vrácení upomínána. Žalobce proto v souladu se smlouvou vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 13 000 Kč (tj. 2x 5 000 Kč + 2x 1 500 Kč). Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že smluvní vztah mezi účastníky nezanikl, stejně tak netvrdila a neprokázala, že předmětná koncová zařízení žalobci řádně vrátila, či že vyúčtovanou smluvní pokutu byť i jen částečně zaplatila. Soud tudíž shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila vyúčtovanou smluvní pokutu ani ve lhůtě stanovené v předžalobní výzvě, byl přiznán žalobci rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 300 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 452 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že zástupce žalobce zastupuje žalobce v řadě dalších typově shodných případů, přičemž skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. V této souvislosti nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností ust. § 14b vyhl.č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení služeb třetích stran, je typicky nárokem, který má na mysli ust. § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.