15 C 287/2020-35 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedených částek. Žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřela žalovaná se [právnická osoba] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uzavřené smlouvy dodával právní předchůdce žalobce žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období [datum] – [datum] při spotřebě celkem 1,094 MWh ve výši 4 711 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 4.050 Kč činí konečná dlužná částka 661 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období [datum] – [datum] při spotřebě celkem 0,319 MWh ve výši 1.405 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaná na tyto částky ničeho neuhradila. [právnická osoba] jakožto postupitel uzavřela se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené smlouvy se žalovanou. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. <i>Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Na základě předložených důkazů vzal soud za prokázaný skutkový a právní stav uvedený shora. Žalovaná nezpochybnila množství odebrané elektřiny, netvrdila a neprokázala, že by za odebranou elektřinu zaplatila. Právní předchůdce žalobce svou povinnost ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dodat žalované elektřinu splnil, je na žalované, aby splnila povinnost zaplatit dohodnutou cenu. Protože nebylo tvrzeno, že by se tak stalo, byla žalované uložena povinnost zaplatit kupní cenu za odebranou energii ve výši 2 066 Kč. Žalovaná neplnila ve lhůtě splatnosti, proto byla žalované uložena i povinnost uhradit žalobci dle § 1970 o. z. úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč (400 + 900 + 189). S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby za elektřinu a související smluvní pokuty soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V této souvislosti nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné elektřiny dodávané do domácnosti za vymezené období, uplatněný formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.