16 C 115/2021-52 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o neuhrazené částky za poskytnuté služby třetích stran (prémium SMS a Audiotext) ve výši 340 Kč, vrubopis ke slevě na zařízení 4.000 Kč, splátky zařízení 2x 50 Kč a 1.650 Kč, poskytovaných žalobcem žalovanému na základě Smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací ze dne 12.02.2020 č. 68543247 a 53875749. 2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. na adresu jeho bydliště zapsaného v evidenci obyvatel dne 04.11.2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 30.11.2021. 3. Na základě předložených listinných důkazů (účastnické smlouvy s dodatky včetně nastavení služeb, všeobecné obchodní podmínky a obchodní podmínky platebních služeb, podrobný výpis služeb, výpověď účastnických smluv, dlužné vyúčtování služeb, předžalobní výzva s dokladem o odeslání) soud dospěl k závěru, že žalobce v souladu s uzavřenými účastnickými smlouvami a jejich dodatky poskytl žalovanému mimo jiné koncové zařízení Huawei P30 lite s podmíněnou slevou za zařízení ve výši 4.000 Kč a úhradou kupní ceny v měsíčních splátkách po 50 Kč, poskytl mu hlasové telefonní služby, účtované zvláštním tzv. prémiovým tarifem, prémium SMS, M – platby (služby 3. stran). V souladu se Všeobecnými podmínkami žalobce vystavoval vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období, které je v délce jeden měsíc. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluvních závazku, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, proto žalobce přistoupil k výpovědi smluv. Konkrétně se jedná o vyúčtování daňovými doklady č. 9320047761 vrubopis ke slevě na zařízení ve výši 4.000 Kč, č. 3417051620 splátka zařízení 50 Kč, č. 3427491720 splátka zařízení 50 Kč, č. 3430401920 prémium SMS, č. 3430401920 Audiotex a č. 9320045945 splátka zařízení/Installment 1.650 Kč. Žalovaný na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy žalobce ze dne 26.05.2021. 4. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na svůj závazek z předmětných smluvních vztahů se žalobcem dle shora uvedených vyúčtování cokoli zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno včetně úroku z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přiznaných ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. 5. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobci, tak činí celkem 1.489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám zástupce žalobce. 6. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby z neuhrazených vyúčtování služeb elektronické komunikace ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve specifikaci druhu služby a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.03.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužných plateb z vyúčtování služeb elektronické komunikace, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. 7. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.