16 C 205/2020-36 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I shora za dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, když se nepodařilo doručit jej řádně žalované do vlastních rukou. V následném vyjádření k žalobě se žalovaná vyjádřila tak, že dodavateli hradila měsíční zálohy ve výši [částka]. Při ročním vyúčtování do [datum] měla nejprve nedoplatek ve výši [částka], se kterým nesouhlasila a po následné reklamaci a kontrole elektroměru dne [datum] jí bylo naopak vráceno [částka]. Předmětné vyúčtování také reklamovala s tím, že stav elektroměru byl zapsán dne [datum], proto do [datum] nemohla být spotřeba v uvedené výši. Reklamace však nebyla uznána. Psala žalobci mnohokrát, že s tím nesouhlasí, ale nikdo na to nebral zřetel. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že měření množství elektřiny v distribuční soustavě je činnost, k níž je na základě licence oprávněn provozovatel distribuční soustavy. Tím je v místě odběrného místa žalované [právnická osoba] Žalobce, jakožto obchodník s elektřinou, měření množství elektřiny v distribuční soustavě neprovádí. Faktura [číslo] jejíž úhrada je předmětem řízení, uvádí počáteční stavy (VT a NT) elektroměru ke dni [datum] shodně jako Opravná faktura – tj. [číslo] kWh v tarifu VT a [číslo] kWh v tarifu NT. Uvedené hodnoty přímo navazují na stavy elektroměru, zjištěné [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Konečné stavy Elektroměru ke dni [datum] byly [anonymizována dvě slova] provedeny způsobem dle § 38 odst. 2 vyhlášky č. 408/2015 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, tedy odhadem spotřeby na základě s využitím přiřazeného přepočteného typového diagramu a poslední aktuální předpokládané roční spotřeby elektřiny. Žalované byla elektřina do odběrného místa dodávána dle Smlouvy již od druhé poloviny roku 2017, a to nepřetržitě až do dne [datum], kdy došlo k ukončení smlouvy změnou dodavatele elektřiny. V odběrném místě byl nejpozději od [datum] instalován elektroměr (uveden v opravné faktuře za období dodávky od [datum] do [datum]). I kdyby žalované nebylo množství 3,204 MWh elektřiny dodáno právě v období od [datum] do [datum] (přičemž takové množství není nepřiměřené a současně nelze odhlédnout od vysoké distribuční sazby D45d, v rámci níž je dodávka elektřiny oproti nižším sazbám vyšší), platí, že elektřina byla dle smlouvy dodávána právě žalované a koncový stav elektroměru coby podklad pro vystavení faktury byl zjištěn v souladu s vyhláškou č. 408/2015 Sb. Druhá reklamace žalované, týkající se odběru za období, které je předmětem tohoto řízení, byla zamítnuta. Vzhledem k zamítnutí reklamace žalované podané ve vztahu elektroměru ke dni [datum] (zjištěn [anonymizována dvě slova]) a skutečnosti, že koncový stav elektroměru ke dni [datum] byl zjištěn souladně s citovanou vyhláškou, nelze přijmout jiný závěr, než že faktura představuje řádě a správně vyúčtování spotřeby elektřiny v odběrném místě, kam byla v souladu se smlouvu dodávána žalované. Při jednání žalovaná dále doplnila, že se žalobcem byla již delší dobu nespokojená a chtěla již v květnu 2019 přejít ke [právnická osoba]. První reklamace jí byla uznána, ale za další období již ne. Když se řešila reklamace za předchozí období, přijel osobně pracovník [anonymizováno] udělat dne [datum] odpočet. Ten byl proveden a byla vystavena faktura s přeplatkem. Distribuce od žalobce byla ukončena k [datum] a stav elektroměru byl jasný k [datum]. Od tohoto data do konce dodávek tak nemohla spotřebovat množství, vyúčtované ve sporné faktuře. Žalovaná se nebrání reálnému doplatku, ale podle skutečné spotřeby. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce dodával jako poskytovatel služby žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [obec a číslo]. Za období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalobce žalované dodanou elektřinu fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] na částku [částka]. Konečné stavy Elektroměru ke dni [datum] byly [anonymizována dvě slova] provedeny způsobem dle § 38 odst. 2 vyhlášky č. 408/2015 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, tedy odhadem spotřeby na základě s využitím přiřazeného přepočteného typového diagramu a poslední aktuální předpokládané roční spotřeby elektřiny. Žalovaná vystavenou fakturu reklamovala, avšak reklamace (na rozdíl od reklamace za předcházející období) byla zamítnuta. Žalované byla elektřina do odběrného místa dodávána dle Smlouvy již od druhé poloviny roku 2017, a to nepřetržitě až do dne [datum], kdy došlo k ukončení smlouvy změnou dodavatele elektřiny. Dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa a byl odečten stav (jako kontrolní odečet). Na základě provedené kontroly byla provedena oprava stavu k periodickému odečtu k datu [datum], tedy za období předcházející. Na dlužnou částku žalovaná ničeho neuhradila, ačkoli byla o zaplacení upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, z vyúčtování [číslo] ze dne [datum] ([variabilní symbol]), z komunikační historie [anonymizováno] se žalovanou, z vyjádření k reklamaci faktury [variabilní symbol], z opravné faktury k dokladu [číslo] (faktura za předchozí období) a z předžalobní výzvy s podacím lístkem. <i>Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> Při rozhodování o věci samé soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. Soud vycházel z toho, že mezi účastníky existoval do [datum] smluvní vztah, v jehož rámci žalobce žalované dodával elektřinu a žalovaná měla platit cenu takto dodané energie. Žalovaná sporovala množství dodané elektřiny s odkazem, že dne [datum] byl proveden odpočet přímo na jejím elektroměru. V tomto případě bylo prokázáno, že stav elektroměru byl fyzicky zjištěn zástupcem [právnická osoba] a sloužil pro řešení reklamace za vyúčtované předchozí období dodávky elektrické energie. Na základě provedené kontroly však byl proveden propočet ke dni [datum] a koncovým stavem tak nebyl údaj, zjištěný dne [datum], jak se mylně žalovaná domnívala. Ostatně porovnáním předchozích vyúčtování již od roku 2017 (uvedených na příloze k faktuře za elektřinu) je zřejmé, že vyúčtovaná spotřeba za rozhodnou dobu nijak nevybočuje z dosavadní spotřeby a zcela odpovídá předchozím obdobím. Pokud byl konečný odečet po skončení dodávek žalované při změně dodavatele proveden způsobem dle § 38 odst. 2 vyhlášky č. 408/2015 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, tedy odhadem spotřeby na základě s využitím přiřazeného přepočteného typového diagramu a poslední aktuální předpokládané roční spotřeby elektřiny, pak je takový postup zcela legální a správný. Žalovaná netvrdila, že smluvní vztah zanikl přede dnem, do kterého žalobce cenu elektřiny účtoval. Obdobně žalovaná netvrdila, že z vyúčtované částky cokoli zaplatila. Proto soud žalobě vyhověl. Ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, a to ode dne následujícího po splatnosti ceny dodané elektřiny do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 5 úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, replika k vyjádření žalované a účast při jednání soudu. Při rozhodování o výši nákladů postupoval soud dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně jednoduché věci, podávané žalobcem opakovaně v obdobných případech. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 3.600 Kč (odměna za prvé tři úkony právní služby činí 200 Kč za úkon a za repliku k vyjádření a účast při jednání soudu potom 1.500 Kč za úkon) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 2x paušální náhrada za úkon právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno jízdné za použití vozidla k jednání soudu ve výši 1.835 Kč (trasa [obec] – [obec] a zpět, celkem 320 km v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalobce) a náhrada za čas promeškaný ces