30 C 252/2021-20 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl závazek žalované ze smlouvy o krátkodobém spotřebitelském úvěru, kterou uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 2. 7. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou uložením s účinností dne 11. 10. 2021, nijak nevyjádřila. Žalobce souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání. Žalovaná nereagovala na výzvu soudu, byla poučena, že v takovém případě bude předpokládán její souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování obsahem listin, které předložil žalobce, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 4. Dne 2. 7. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla úvěrující společnost žalované finanční prostředky ve výši 2.000 Kč. Krátkodobý úvěr měl být žalovanou jednorázově splacen nejpozději dne 1. 8. 2018. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o finanční prostředky právě přes webové stránky předchůdce žalobce a následně byla posuzována schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná ve smlouvě výslovně potvrdila, že je schopna úvěr řádně a včas splatit. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila verifikačním kódem ve formě sms (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná úvěr v plné výši 2.000 Kč čerpala, avšak k uvedenému datu splatnosti ani později poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. 5. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem postupitele ze dne 2. 2. 2021. Žalobce doložil, že se stal nabyvatelem pohledávky za žalovanou, a je tedy ve věci aktivně legitimován. Žalovaná na svůj dluh splatný dne 1. 8. 2018 neuhradila ničeho. Nereagovala ani na předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne 2. 2. 2021. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr v souladu s občanským zákoníkem a zákonem č. 257/2016 Sb. Převzaté prostředky se žalovaná zavázala vrátit zpět ve sjednané lhůtě. Žalobce kromě dlužné jistiny neuplatnil v soudním řízení nárok na úroky či náklady spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaná nesplnila svou povinnost ze smlouvy vrátit částku 2.000 Kč, v soudním řízení netvrdila ani neprokázala opak. Požadovaný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu dlužných spotřebitelských úvěrů v řadě případů a jde o předmět jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 189 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k pasivitě žalované v řízení neshledal důvody pro delší lhůtu k plnění či k rozhodnutí o splátkách.