9 C 18/2021-27 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 27. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalobce před uzavřením smlouvy náležitě prověřil úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž částku 12 541 Kč. Tato částka představuje souhrn kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 916 Kč (úroková sazba 19,98 % p.a.), odměny za administrativní zpracování zápůjčky 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 460 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradila dne 19. 6. 2017. Žalovaná do postoupení pohledávky zaplatila celkem 9 350 Kč. Žalovaná dlužila na jistině 10 891,94 Kč a na poplatku 7 299,06 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. K tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství 24 963,75 Kč. Součástí této částky bylo i navýšení pohledávky účtované původním věřitelem, které však žalobce nepožadoval. Po postoupení pohledávky žalovaná na dluh neuhradila nic. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny za dobu do postoupení pohledávky žalobci, dále zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok z dlužné jistiny za dobu do úplného zaplacení dluhu. Žalobce omluvil svoji neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 25. 1. 2021. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 59 týdenních splátek po 640 Kč a poslední splátku 401 Kč, celkem tedy 27 541 Kč. Částka 12 541 Kč je představována úrokem 1 916 Kč (dle článku 4 smluvních podmínek jde při zvolené době splácení o úrok v sazbě 19,98 % p.a. s tím, že jde o pevnou sazbu pro celou dobu trvání smlouvy), poplatkem za administrativní činnost 2 850 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 12 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce s obchodními podmínkami a z tabulky umoření (dokladuje výši uhrazených splátek). Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 20. 1. 2020 O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení z téhož dne. V něm je specifikována výše pohledávky na 24 963,75 Kč (bez příslušenství). V předžalobní upomínce ze dne 23. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 30 088,81 Kč (dluh včetně příslušenství). Tyto skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o zápůjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a [právnická osoba] jako věřitelem. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 27 541 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatek ve výši 12 541 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2392 o.z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků se při sjednané lhůtě splacení 60 týdnů může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 12 541 Kč (resp. její nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatila vyšší než jím zohledněné částky. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tyto úroky částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jejich přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby v řízení o zaplacení částky přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 300 Kč, a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na nák