15 C 218/2022-40 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení příspěvku vlastníka motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] v období ode dne 18.09.2019 do dne 14.10.2019. Žalobce tvrdil, že vlastníkem uvedeného vozidla byl v uvedeném období žalovaný. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl, že předmětné vozidlo s českou [registrační značka] dne 10.9.2021 prodal firmě [právnická osoba] – nemohl tak být v období žalobcem evidovaném - 18.09.2019 až 14.10.2019 – vlastníkem (ani provozovatelem) tohoto vozidla. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a shora citované vyhlášky pak výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Podmínkou pasivní legitimace v daném sporu tak bylo to, že žalovaný byl buď vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka] ([anonymizováno]). Žalovaný tvrdil, že nebyl ani vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla. Žalovaný kupní smlouvou prokázal svou obranu – převod vlastnického práva na třetí osobu. Skutečnost, že vlastník vozidla neučinil přepis v zákonné lhůtě, ale až se zpožděním nemůže jít na vrub žalovaného (Ze zprávy [územní celek] bylo zjištěno, že jako majitel vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno] byl dle registru silničních vozidel evidován od 18.9.2019 do 14.10.2019, [celé jméno žalovaného], [datum narození], [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Dne 15.10.2022 byly tomuto vozidlu vydány registrační značky na vývoz do ciziny – [anonymizováno]. Vozidlo bylo dne 15.10.2019 vyvezeno na občana [anonymizována dvě slova]: [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo]). Jelikož k převodu vlastnického práva k automobilu jakožto movité věci, dochází na základě dvojstranného právního jednání – kupní smlouvou – a přepis vlastníka v registru má jen evidenční charakter – soud uzavřel, že žalovaný prokázal, že v období žalobcem evidovaném nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Ze všech těchto důvodů byla žaloba zamítnuta. Ve věci úspěšný žalovaný (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) požadoval zaplatit cestovné ke dvěma jednáním soudu z [obec] a zpět, proto bylo žalovanému vyhověno a přiznáno cestovné stanovené dle vyhl. č. 511/2021 ve výši 1 399 Kč.