ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2022:15.C.267.2022.1 Datum: 2022-10-24 Předmět: zaplacení 12 690 Kč s příslušenstvím - pojištění odpovědnosti Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 1 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ z. č. 56/2001 Sb."] ["pasivní legitimace""smlouva kupní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 12 690 Kč s příslušenstvím - pojištění odpovědnosti. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 4 (168/1999 Sb.), § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb., § 1 (168/1999 Sb.).
Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení příspěvku vlastníka (popř. provozovatele) motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] ode dne 25.06.2020 do dne 08.10.2020. Žalobce uvedl, že vozidlo tak bylo nepojištěno 106 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 z. č. 168/1999Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), vznikl nárok na příspěvek. Splatnost příspěvku nastala dne 16.03.2021. Žalobce žádal celkem částku ve výši 7 190,00 Kč, která se skládá:
a) ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65,00 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 106 dní, celkem ve výši 6 890,00 Kč, a dále
b) z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 ciz. zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl, že nikdy nebyl ani vlastníkem, ani provozovatelem, uvedeného vozidla. Uvedl, že měl zájem vozidlo výše popsané zakoupit, toto po předchozí dohodě skutečně v [obec] převzal (na základě smlouvy, kterou za vlastníka podepsala třetí osoba – nikoliv v zastoupení!), nedojel však ani do svého bydliště (auto přestalo jet) a následně telefonicky oznámil skutečnému vlastníku vozidla, že od smlouvy odstupuje z důvodu nepojízdnosti tohoto; vlastník se k vozidlu nehlásil, proto jej odtahová firma odvezla a on se již o jeho osud dále nezajímal. Měl za to, že nedojel-li s vozidlem ani domů a vlastníkovi řádně oznámil svůj úmysl od smlouvy odstoupit, je tímto věc z jeho pohledu vyřešena, resp. že mu zbývá již jen vyřešit vrácení 20 000 Kč, které jako zálohu na kupní cenu předal [jméno] [příjmení] při předání vozidla.
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.
Podle § 2a shora citované vyhlášky pak výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
Podmínkou pasivní legitimace v daném sporu tak bylo to, že žalovaný byl buď vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. Žalovaný tvrdil, že nebyl ani vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla.
Žalovanému mělo být vozidlo prodáno kupní smlouvou ze dne 22.6.2020 (čl. 12-13 spisu) uzavřenou mezi ním a [jméno] [příjmení]. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vším pověřil svého zetě [jméno] [příjmení] a že kupní smlouvu vlastnoručně podepsal ještě před tím, než jeho zeť odjel auto předat žalovanému (pozn. soudu: toto žalovaný důsledně popíral, ostatně toto tvrzení je v rozporu s výpovědí [jméno] [příjmení] před orgány činnými v trestním řízení, kde uvedl, že se se žalovaným dohodli na tom, že smlouvu za tchána podepíše on). Svědek [příjmení] zároveň připustil, že si toho moc po srdeční příhodě nepamatuje a že to mohlo být i jinak (tedy, že smlouvu mohl podepsat i sám zeť). Z výpovědi žalovaného dále vyplynulo, že odstoupil od kupní smlouvy ústně, následně zaslal ještě vlastníkovi„ z opatrnosti“ ještě písemné odstoupení, neboť dal na radu pracovnice státního zastupitelství, která mu tento postup doporučila. Uvedl, že nebyl nikdy zapsán v jako provozovatel ani vlastník vozidla. Žalobce uvedl, že i kdyby soud shledal kupní smlouvu za neplatnou, případně shledal platným jednáním odstoupení žalovaného od této, pak žalovaný odpovídá solidárně s vlastníkem vozidla jakožto jeho provozovatel.
Soud uzavřel, že žalovaný se patrně stal vlastníkem vozidla (bez ohledu na neplatnost smlouvy), nicméně v řádu hodin od koupě platně odstoupil (ústně), což ve své podstatě potvrdil sám [jméno] [příjmení], kterého vlastník vozidla pověřil jeho prodejem. Z usnesení o odložení věci soud cituje výpověď [jméno] [příjmení]:„ Pan [celé jméno žalovaného] souhlasil s tím, že smlouvu podepíšu namísto tchána. Smlouvu jsme podepsali, [celé jméno žalovaného] pak uhradil část kupní ceny ve výši 20 000 Kč, nechali jsme ověřit podpis pana [celé jméno žalovaného] na poště a pan [celé jméno žalovaného] s vozidlem odjel. To bylo asi v půl jedné dne 22.6.2020. Kolem 18. hodiny pan [celé jméno žalovaného] volal, že auto začalo blbě jet a že se z něho začalo bíle kouřit, že s autem ujel ještě tři či čtyři kilometry než zastavil a už se nerozjel. Rovněž posla video, jak mu z motoru teče olej. … [celé jméno žalovaného] chtěl vrácení peněz a následně poslal tchánovi i písemné odstoupení…“. Přesto, že se jednalo o ojeté vozidlo, pak vlastník odpovídal za skryté vady, kteréžto vozidlo nepochybně mělo, nedojel-li s ním nový vlastník z místa převzetí do místa bydliště. Odstoupil-li žalovaný od koupě, bylo to jeho legitimní právo (vzhledem k rozsáhlosti a typu závad).
Soud uzavřel, že bez ohledu na platnost nabytí vlastnického práva (s ohledem na způsob jednání zmocněnce za prodávajícího, kteréžto z kupní smlouvy nevyplývalo), bylo od smlouvy platně odstoupeno ještě téhož dne, tj. 22.6.2020. Žalobce požaduje příspěvek za období od 25.06.2020 do dne 08.10.2020, tj. za dobu, kdy žalovaný nebyl vlastníkem uvedeného vozidla.
Tvrdil-li žalobce, že žalovaný byl provozovatelem předmětného vozidla, pak ani tato svá tvrzení nikterak neprokázal (např. zápisem žalovaného v registru silničních vozidel - jako provozovatele). Nato soud dodává, že osoba provozovatele není v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla definována; tato je definována zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kde podle § 2
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.