19 C 299/2022-11 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 7. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 7.055,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o neuhrazenou kupní cenu za dodanou elektřinu právním předchůdcem žalobce žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa]. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 19. 9. 2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané desetidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 30. 4. 2019 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Na základě uzavřené smlouvy poskytovala společnost [právnická osoba] žalovanému dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodanou elektřinu za fakturační období od 23. 11. 2019 do 23. 9. 2020 společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala konečnou fakturou č. 2031431039 na částku 7.055,20 Kč splatnou dne 13. 10. 2020, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl o uhrazení výše uvedené faktury upomínán výzvami ze dne 21. 5. 2020, 1. 9. 2020 a 30. 10. 2020. Dne 13. 10. 2017 uzavřel žalobce se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným přešla na žalobce ke dni 27. 5. 2022. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 2. 6. 2022 odeslaným žalovanému téhož dne. Dne 2. 6. 2022 byla žalovanému zaslána i předžalobní výzva k plnění, avšak bezvýsledně. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Soud předně dovodil, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla původním věřitelem (dodavatelem elektřiny) postoupena. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek včetně dodatků a seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Dále bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným existoval smluvní vztah, v jehož rámci právní předchůdce žalobce žalovanému do jeho odběrného zařízení dodával elektřinu a žalovaný měl platit cenu dodané elektřiny. Žalovaný byl v řízení nečinný. Výši v řízení uplatněné částky nezpochybňoval. Obdobně žalovaný netvrdil a neprokázal, že na vyúčtovanou částku zaplatil více, než tvrdí žalobce. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury. Soud žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobci, tak činí celkem 1.489 Kč. Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá pohledávky z titulu postoupených dlužných částek z nezaplacených faktur za dodávku elektřiny v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.