30 C 279/2021-32 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému splnit povinnost vyplývající ze dvou smluv o zápůjčkách uzavřených s předchůdcem žalobce dne 10. 10. 2018 a dne 9. 7. 2018. K odůvodnění uvedl, že -) žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce č. 542769272. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému (po prověření jeho schopností zápůjčku splácet) peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 29.967 Kč (jistina ve výši 16.000 Kč, kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy se sazbou 29 % ročně ve výši 2.862 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 6.388 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.717 Kč) a to formou 60 týdenních splátek po 500 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 22. 11. 2018, žalovaný od uzavření smlouvy uhradil pouze částku 1.250 Kč Poslední splátka byla stanovena na 4. 12. 2019, vzhledem k prodlení žalovaného provedl původní věřitel vyčíslení již ke dni 19. 3. 2019 a to na částku 15.546,86 Kč na dlužné jistině a na částku 11.526,64 Kč na dlužném poplatku. -) žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce č. 542796764. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému (po prověření jeho schopností zápůjčku splácet) peněžní prostředky ve výši 70.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 136.985 Kč (jistina ve výši 70.000 Kč, kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy se sazbou 29 % ročně ve výši 23.071 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 25.441 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 18.473 Kč) a to formou 24 měsíčních splátek po 5.708 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 22. 11. 2018, žalovaný od uzavření smlouvy uhradil pouze částku 12.166 Kč Poslední splátka byla stanovena na 9. 7. 2020, vzhledem k prodlení žalovaného provedl původní věřitel vyčíslení již ke dni 19. 3. 2019 a to na částku 65.6385,66 Kč na dlužné jistině a na částku 53.692,34 Kč na dlužném poplatku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k převedení pohledávky ze smluv o zápůjčkách na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Za dobu od postoupení nebylo na pohledávky nic hrazeno, na předžalobní výzvy k plnění žalovaný nereagoval. Žalobce má nárok na zaplacení dlužných částek a příslušenství tj. sjednaných smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení až do zaplacení. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. 3. Z obsahu žalobcem předložených listin vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce, v níž byl sjednán způsob a podmínky jejich splácení. Předchůdce žalobce na základě uvedených smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky, a žalovaný nesplatil část poskytnutých prostředků a dalších kalkulovaných položek (úroků, nákladů administrativní činnosti, nákladů na hotovostí režim splácení) označených jako poplatek. Tento poplatek byl vyčíslen přímo ve smlouvách srozumitelným způsobem, žalovanému bylo jednoznačně známo, jakou celkovou částku se zavázal poskytovateli zápůjčky vrátit. Pohledávky ze smluv o zápůjčce přešly postoupením na žalobce, který je ve věci aktivně legitimován. 4. Popsaný skutkový závěr se opírá o obsah zákaznických karet– žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 9. 7. 2018 a 13. 10. 2018, o smlouvy o ze dne 9. 7. 2018 a 13. 10. 2018 včetně smluvních podmínek. Z tabulek umoření dluhu vyplývá, že žalovaný porušil svou povinnost čerpané úvěry splácet dohodnutých způsobem. Aktivní legitimace žalobce byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021. Snaha žalobce řešit věc mimosoudně vyplývá z předžalobní výzvy z 28. 6. 2021. <i>5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2390 odst. 1) o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> 6. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně požadavku na vrácení částek 27.073,50 Kč a 119.331 Kč, které sestávají z dlužné jistiny a sjednaných poplatků. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dvě zápůjčky, které se žalovaný zavázal vrátit zpět navýšené o úroky a o cenu služeb poskytnutých původním věřitelem. Plnění bylo ve smlouvě srozumitelně sjednáno a žalovaný věděl, jaké částky se zavazuje zapůjčiteli vrátit kromě zapůjčené jistiny. Žalovaný nesplnil své povinnosti ze smluv řádně a včas. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobci zaplatil požadované částky. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. shora tj. včetně úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud však neshledal oprávněným požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaného úroku za dobu do postoupení pohledávky ve výši 4.759,07 Kč a úroku ve výši 29 % z dlužné jistiny 15.546,86 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení (smlouva ze dne 10. 10. 2018) a na přiznání kapitalizovaného úroku za dobu do postoupení pohledávky ve výši 8.565,85 Kč a úroku ve výši 29 % z dlužné jistiny 65.638,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení (smlouva ze dne 9. 7. 2018). V obou smlouvách bylo dohodnuto úročení obchodním úrokem pouze na dobu sjednaného trvání smlouvy, která byla uzavřena na dobu určitou (viz bod 9.1), a to ode dne podpisu do dne sjednané splatnosti poslední splátky. Úrok za dobu účinnosti smluv tj. do dne 4. 12. 2019 u smlouvy ze dne 10. 10. 2018 a do dne 9. 7. 2020 u smlouvy ze dne 9. 7. 2018 byl určen pevnou částkou a byl zahrnut do tzv. poplatku za zápůjčku. Z obsahu smluv přitom nevyplývá, že by se v případě prodlení dlužníka měla účinnost smlouvy prodloužit až do doby uhrazení celé dlužné částky. Ujednání o ukončení smlouvy jsou jednoznačná a výslovně omezují nároky z práv a povinností na ty, které vznikly za dobu trvání smlouvy. Soud proto žalobu ohledně obchodního úroku, zčásti kapitalizovaného a zčásti požadovaného až do zaplacení dluhu v sazbě 29 % ročně, výrokem II. zamítl. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážný úspěch, když zamítnutí žaloby v části smluvních úroků představuje neúspěch pouze v nepatrné části. Žalovaný je povinen nahradit žalobci vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 5.857 Kč a náklady právního zastoupení. Dle vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží advokátovi žalobce odměna za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 146.404,50 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby žaloby, účast u jednání soudu) po 6.980 Kč a 4 režijní paušály po 300 Kč. Z odměny a paušálních náhrad (29.120 Kč) přísluší navíc DPH ve výši 21 % tj. po zaokrouhlení 6.115 Kč Náklady řízení ve výši 41.092 Kč se podle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí advokátovi žalobce. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění ani důvod k povolení splátek.