30 C 320/2021-21 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení byl závazek žalovaného ze smlouvy o krátkodobém spotřebitelském úvěru, kterou uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 2. 3. 2027. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou uložením s účinností dne 17. 12. 2021, nijak nevyjádřil. Žalobce souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání. Žalovaný nereagoval na výzvu soudu, byl poučen, že v takovém případě bude předpokládán jeho souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování obsahem listin, které předložil žalobce, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 4. Dne 2. 3. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla úvěrující společnost žalovanému finanční prostředky ve výši 5.000 Kč. Krátkodobý úvěr měl být žalovaným jednorázově splacen dne 22. 3. 2017, úrok z úvěru ani poplatek za poskytnutí úvěru nebyl sjednán. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o finanční prostředky právě přes webové stránky předchůdce žalobce a následně byla posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný ve smlouvě výslovně potvrdil, že je schopen úvěr řádně a včas splatit. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil verifikačním kódem ve formě sms (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). Žalovaný rovněž při žádosti o úvěr přiložil ofocený občanský průkaz, který sloužil k ověření jeho totožnosti. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy 441286. Žalovaný úvěr v plné výši 5.000 Kč čerpal, avšak k uvedenému datu splatnosti ani později poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. 5. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 13. 4. 2021. Žalobce doložil, že se stal nabyvatelem pohledávky za žalovaným, a je tedy ve věci aktivně legitimován. Žalovaný na svůj dluh splatný dne 22. 3. 2017 neuhradil ničeho. Nereagoval ani na předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne 13. 4. 2021. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v souladu s občanským zákoníkem a zákonem č. 257/2016 Sb. Převzaté prostředky se žalovaný zavázal vrátit zpět, a to bez jakéhokoli navýšení v případě dodržení lhůty splatnosti. Žalovaný nesplnil svou povinnost ze smlouvy vrátit částku 5.000 Kč, v soudním řízení netvrdil ani neprokázal opak. Požadovaný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu dlužných spotřebitelských úvěrů v řadě případů a jde o předmět jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 189 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení neshledal důvody pro delší lhůtu k plnění či k rozhodnutí o splátkách.